Zuzana Aidomoanová
03. 09. 2019 11:04
Zdroj: Česká televize, dokument Příběhy slavných: Umanutec
Patřil k nejvýraznějším osobnostem českého filmu. Řeč je o Ludvíku Rážovi, jehož doménou byly filmy s tajemnou tematikou, strašidelné snímky na pomezí hororu, a který naučil i dospělé diváky milovat pohádkové příběhy. Narodil se přesně před devadesáti lety.
My všichni školou povinní, Sedmero krkavců, Tajemství Ocelového města... Tušíte vůbec, pod kolika slavnými filmovými a seriálovými počiny je mnoha tajemstvími opředený režisér Ludvík Ráža podepsaný?
Fotogalerie
Rodák z Ukrajiny
Ludvík Ráža se narodil v Mukačevu na Zakarpatské Ukrajině, kde za první republiky působil jeho otec. Po absolvování gymnázia začal svou profesní dráhu nejdříve jako pedagog v Chebu, poté nastoupil na studia filmové a televizní režie na FAMU, kterou absolvoval v roce 1958. Po ukončení studií nastoupil do Československé televize, kde byl v letech 1964 až 1989 vedoucím redakce pořadů pro děti a mládež. V roce 1991 odešel z televize do důchodu, nadále ale s televizí i filmem spolupracoval, působil také jako pedagog na FAMU.
Celou svou profesionální dráhu zasvětil tvorbě pro děti a mládež, jeho doménou byly pohádky a fantastické filmy, taktéž seriály, později ale točil inscenace a filmy i mimo dětský žánr. Řada jeho děl je dnes již v zapomnění, nicméně četná ocenění na domácích a zahraničních festivalech dávají tušit, že ve své době patřil Ludvík Ráža k předním průkopníkům dětského žánru ve filmu a televizi.
V hlavní roli děti… a ceny
„Dětská duše je jako nepopsaný list. Ale cokoli do ní otisknete, tak tam navždy zůstane,“ řekl kdysi v rozhovoru pro Českou televizi Ludvík Ráža. A podle svého motta žil ve svém profesním životě. Dětem totiž rozuměl jako málokdo.
Ještě za studií natočil svůj první film, středometrážní snímek Život, zároveň začal pracovat jako pomocný režisér. Hned za svůj první samostatný dětský film Podivný pan Barnabášek získal hlavní cenu na televizním festivalu v Monte Carlu, poté stál u zrodu prvního hraného večerníčku Kluk a kometa. Také další dětský film Země velkého vypravěče pohádek získal ocenění, a sice na mezinárodním festivalu v Mnichově, kde mu byla udělena hlavní cena a cena UNESCO.
Ráža točil v televizi hlavně pohádky, což byl tehdy v programové tvorbě ještě poměrně nový prvek. Navíc do nich obsazoval herce, kteří se díky tomu stali ještě známějšími. Často spolupracoval zejména s herečkou Zdenou Hadrbolcovou, která na něj nemůže zapomenout. „Ludvík byl velká osobnost. Rozuměl dětem a jestli se říká, že herci mají dětskou duši, tak je pak jasné, proč rozuměl tolik i nám. Byl přísný k sobě i k ostatním, což mělo ale za následek, že z nás herců dostal vždy maximum. My ženy ho jedním slovem milovaly a u mužů vzbuzoval přirozený respekt. A to nemusel ani křičet. Stačilo, aby šeptal, ale všichni byli v pozoru,“ vzpomínala na oblíbeného režiséra později v České televizi herečka Hadrbolcová.
Z další Rážovy tvorby byl oceněn film Nikdo mi nic nepoví, který obdržel hlavní cenu na festivalu v Bratislavě. Značnou popularitu režisérovi přinesly hlavně dětské seriály My z konce světa a Tajemství proutěného košíku.
Poslední propadne peklu
Velký úspěch přinesl Ludvíkovi Rážovi historický hororově laděný příběh Poslední propadne peklu, kde se vedle známých herců jako Ivan Vyskočil objevila i dětská herecká hvězda té doby Michaela Kudláčková. I ona vzpomíná na velkého režiséra především jako na člověka s velkým srdcem a porozuměním. „Natáčelo se hodně v lese a já se jako malá holka prostě bála. Navíc jsem byla jediné dítě na placu, tak jsem měla z těch všech dospělých respekt. Občas mi to tak nešlo, jak by všichni čekali. Pan Ráža na mě ale nikdy nezvýšil hlas, dokola mi opakoval, jak jsem dobrá a nutil mě opakovat scénu třeba desetkrát. Dokud ze mě nevytřískal, co potřeboval. A to se mu vždycky povedlo,“ vyprávěla bývalá dětská hvězda.
Osmdesátky pro mládež a hororové devadesátky
V polovině 80. let dosáhl Ráža velkého úspěchu díky seriálu My všichni školou povinní, kde hráli všichni známí herci včetně Jiřího Bartošky nebo Jany Preissové. V seriálu si zahrála i Michaela Kudláčková. Tím ale režisér se seriály skončil. Nadále točil pohádky a televizní inscenace, z pozdějšího díla stojí za zmínku pohádky O Janovi a podivuhodném příteli a Sedmero krkavců, které se opět vymykají žánru svým mystickým a téměř hororovým pojetím.
Bezpochyby záslužným počinem byl i historický film V erbu lvice o blahoslavené Zdislavě z Lemberka, který však v kontextu doby téměř zapadl. Poslední prací Ludvíka Ráži byla zdařilá televizní pohádka Princezna z Rimini, kterou natočil jen rok před svou smrtí…
TUŠÍTE, JAKÉ NEJVĚTŠÍ FILMOVÉ A POHÁDKOVÉ HITY RÁŽA VŮBEC NATOČIL? PODÍVEJTE SE DO GALERIE:
Fotogalerie
