Barbara Lorenzová
04. 06. 2018 11:00
Zdroj: Huffingtonpost.com
Podráždění, líní a nekomunikativní. Takové přívlastky si vysloužila nejenom dnešní mládež. Přemýšleli jste někdy, co jejich chování způsobuje?
Internetový The Guardian ve spolupráci s Nuffieldovým oddělením klinických neurověd v Oxfordu vyvrátil šest mýtů o spánku. A po přečtení v nich určitě naleznete odpověď.
1. Ranní ptáče dál doskáče
Schválně zkuste spočítat, kolik takových ranních ptáčat, co dobrovolně vstávají ještě za tmy, jste za život potkali. Mnoho jich nejspíš nebude. Vědci totiž zjistili, že ti nejkreativnější a nejproduktivnější zaměstnanci se vstáváním nikam nepospíchají. Začínají pracovat později, a právě proto je mezi nimi méně alkoholiků a „závisláků“ na kávě. Představy, že nejúspěšnější zaměstnanci se budí ještě za tmy, jsou realitou možná tak ve filmu.
2. Čtyři hodiny spánku stačí
Nedostatek spánku způsobuje hromadění neurotoxického odpadu a to může vést až k dnes častému „vyhoření“. Pokud nespíte dostatek hodin denně, ztrácíte rychle kontrolu a pozornost. To může vést k vašemu rychlému konci, neboť nedostatek spánku způsobuje milion dopravních nehod ročně. Pokud si chcete vytvořit přirozenou ochranu proti kumulování těchto jedů, musíte spát dostatečně dlouho a kvalitně.
3. Teenageři jsou pořád bezdůvodně protivní a unavení
„Svět je nespravedlivý,“ slyšíme často z jejich úst. A mají pravdu. Všichni rodiče, učitelé, či zaměstnavatelé by měli pamatovat následující řádky, až se příště na unavenou mládež oboří. Vědci totiž přišli s novým objevem: mladiství mají jiné biologické hodiny než dospělí. Ty způsobují, že o dvě až tři hodiny později teenageři a adolescenti usínají a vstávají.
Naše současné školství a zaměstnavatelé tento fakt bohužel vůbec nereflektují a ukrajují mladistvým v průměru dvě a půl hodiny spánku denně! Příznivě pro ně nezní ani předpověď do budoucna. Mezi jedenácti a jednadvaceti lety se totiž rodí více než 50 % mentálních onemocnění, jako jsou psychóza, schizofrenie, poruchy příjmu potravy, panické záchvaty, bipolární porucha. A také se v tomto období zakořeňuje užívání návykových látek.
4. Práce na směny? Takový je život
Směny způsobují vyhoření a deprese. Aspoň k takovým výsledkům došel výzkum instituce Harvard Medical School, která sledovala výkon jejích lékařů během čtyřiadvacetihodinových směn. Z výsledků byli v šoku! Až 74 % konzultantů, kteří pracovali nepřetržitě celý den, vykazovalo známky vyhoření nebo deprese. Z jejich závěrů plyne doporučení: lepší výsledky přináší kratší směny a efektivněji naplánovaný odpočinek.
5. Dřívější večerka a probuzení přispívá ke zdraví, bohatství a moudrosti
Ranní vstávání podle výzkumu vědců z Nuffieldova oddělení klinických neurověd v Oxfordu napomáhá k obezitě, cukrovce, vysokému krevnímu tlaku, kardiovaskulárním onemocněním, podrážděnosti, depresi, úzkosti, vyčerpání, frustraci a vzteku. A to většinou řešíme stimulanty, sedativy nebo alkoholem. Nepěkné vyhlídky pro všechny, kteří brzkým vstáváním chtějí získat kvalitnějším život a lepší pracovní výkon.
6. Ložnice je nejlepším útočištěm
Mnoho z nás po překročením prahu do ložnice opustí stres a my si chceme odpočinout a odreagovat se třeba u hraní počítačových her, čtením zajímavých článků na internetu nebo sledováním oblíbeného seriálu. Moderní technologie nás často provází až do samotného závěru dne a mnohým z nás se stává, že při jejich používání i usneme. Jenže to je pro náš organismus velice nebezpečné. Nadměrné záření z displejů telefonů, tabletů či televizí narušuje kvalitu spánku a přispívá ke vzniku závažných onemocnění. Jen v tmavém, tichém a chladnějším zázemí bez záření se vyspíme „dorůžova“.
