Vermontský koželužník John H. Bowman tak silně věřil v posmrtný život, že když v roce 1981 zemřel, zanechal po sobě závěť, podle které se měla v jeho sídle každý den podávat večeře. Protože co kdyby se on a jeho rodina přeci jenom vrátili. A měli hlad. Na tyto účely vyčlenil fond ve výši 50 000 dolarů a v jeho sídle, proměněném na muzeum, se večeře servírovaly až do roku 1950, kdy došly finance. A Bowmana nikde.