Pokud vás neopouští pocit, že se o vás v práci kolegové baví anebo že vás kamarádky zaručeně pomlouvají ve vaší nepřítomnosti, měly byste se zamyslet nad tím, jestli se necítíte příliš důležité. Přehnané braní si věcí osobně je totiž skrytý výraz sobectví. Ne všechno, co se kolem nás děje, týká se nás samých.
Svět se netočí jen kolem nás
Měly bychom se zbavit pocitu, že všechno, co druzí lidé dělají, dělají s nějakou souvislostí s námi. Je to velký omyl. Každý člověk je naprosto jedinečný, má své představy, sny a vnímání okolního světa. Proto věřte, že když vás někdo předběhne ve frontě na oběd, neudělal to proto, že vás chtěl poškodit, udělal to jednoduše proto, že má hlad. Tento zjednodušený příklad můžete aplikovat na různé situace, které se vás během dne dotýkají.
Naše pravda
Většinou, když si i vezmeme něco osobně, chápeme něčí gesto jako útok, oplatíme mu stejnou mincí. Jenže co když to ten člověk vůbec tak nemyslel? A už je na světě konflikt, který jsme si my vytvořily v hlavě. Platí to i obráceně. Pokud my máme na něco nějaký názor, nutně ho nemusí sdílet ostatní, ale to je v pořádku. Vaše pravda nemusí pro druhé znamenat nic. Neberte si k srdci to, když s vámi někdo nesouhlasí. Jste přece dvě odlišné osoby, každá se svým mozkem.
Neberme se příliš vážně
Každý člověk si vytváří v mysli obraz nebo film a v tomto filmu je každý sám sobě režisérem. Můžeme si myslet co chceme o druhých, ale i o sobě. Názory, které o sobě máme, nemusí být nutně pravdivé. Proto si neberte osobně ani to, co se vám honí hlavou. Až vám někdo příště zalže, řekněte si: „Proč by mi nelhal, když lže i sobě“? Když se budete na tyto skutečnosti dívat jinou optikou, nebudou vás tak už takové situace tížit.
Nevážíš si mě, tak sbohem
Lidé, kteří se k nám nechovají s láskou a úctou, si nezaslouží být nadále v naší přítomnosti. Můžete být vděční, že vám zmizí ze života. Proto není důvod, abyste byly smutné. Pokud se naučíte nebrat si věci osobně, už vás máloco rozhází. Naučíte se důvěřovat je samy sobě a věřte, že to je vaše největší jistota.