Cigarety škodí zdraví, to všichni víme. Mají na svědomí všechny ty rakoviny, žluté prsty a zuby, nevábné odéry, které se s vámi a vaším oblečením táhnou celou cestu domů. Cigarety ale mohou také slušet.
Vzpomeňte si na všechny ty obrazy z filmů, kdy si krásná dívka v potemnělém baru zapálí cigaretu. Přivře oči, do úst natáhne kouř a ten se pak pomalu line z jejích rudých úst. Bílo-šedé krucánky stoupají v lehkém dýmu ke stropu. Rozplývají se, hledají ještě jiné skulinky, kam by mohly vplout, než se definitivně smísí se vzduchem. Ani poslední odlesk žlutavého světla ze staré žárovky už našemu oku nedovolí mizející kouř spatřit. A pak si z cigarety popotáhne znovu. A znovu.
Kdyby nám cigarety nedevastovaly plíce, byl by to obrázek bezchybný. Co ženu s cigaretou v ústech nejspíš dělá tak svůdnou, je to „zakázané“. To špatné. Žena tím dává na vědomí, že je jistým způsobem zvrácená. Dělá to, co je společensky označováno za nevhodné. A to se právě mnohým mužům může líbit. Protiklady v jedné osobě se stávají spolu s kombinací krásného vzhledu zbraní na mužskou populaci.
Není to nabádání, abyste začala kouřit, jen malé zamyšlení nad tím, proč tomu tak je nebo může být. Velký podíl na tom mají určitě i herečky, které ve filmových scénách s cigaretou vypadají zatraceně šik. Když pak zjistíte, že kouří i v osobním životě, váš ideál je rázem tu. Která z nás by se nechtěla ztotožnit s Bridgitte Bardot nebo Sophií Loren? Muži po celém světě se rozplývají nad jejich krásou. To znamená, že když budeme dělat to, co ony, budeme na tom stejně. Alespoň náš mozek si to bude myslet. A jelikož má v sobě člověk od přírody naprogramováno neustále se ucházet o přízeň druhého pohlaví (což je přirozené, jsme původem zvířátka), opomineme i to, že naše plíce budou černé jak noc. Žijeme totiž okamžikem a dokud nám někdo neukáže na stříbrném tácku ne zrovna k světu se tvářící plíci, neuvědomíme si, že ta hořící věc v našich ústech nám potenciální spokojený partnerský život jen ukrajuje.