Pořízení si čtyřnohého přítele vám určitě do domu přinese mnoho radosti, ale i starostí. I když štěňata dokáží svojí hravostí a nevinností zahnat všechny lidské smutky a deprese, bývají s nimi velké starosti, o kterých nový majitelé před pořízením vůbec ani netuší.
Fotogalerie
Při výběru psa rozhodně platí jedno zlaté pravidlo: pořádně si rozmyslete, zda psa skutečně chcete a jestli budete mít dostatek času se mu věnovat. Pokud jsou obě vaše odpovědi ano, pak vás určitě čeká mnoho šťastných chvil s vašim čtyřnohým přírůstkem do rodiny.
Při příchodu štěněte do vašeho domu byste už měli mít připraveny a nakoupeny všechny chovatelské potřeby, bez kterých se váš nový miláček neobejde. Ze začátku je tedy třeba si pořádně nastudovat potřeby a specifika vašeho plemene. Pokud si pořizujete psa od chovatele, tak se s ním poraďte, jaké příslušenství nebo i krmivo svému psovi pořídit.
Velkému nákupu se rozhodně nevyhnete, tak si raději udělejte seznam, na kterém by nemělo chybět jídlo pro psy, ideálně nerezové misky na vodu a krmivo, kartáč, vodítko, obojek, šampon i pořádný pelech, na kterém bude vaše štěně spát. Také se ujistěte, že víte, kde se nachází nejbližší veterinář.
Upravte domácí prostředí tak, aby bylo připraveno k příchodu malého nezbedy, který bude zkoumat všechny kouty a ochutnávat všechny kabely. V dosahu štěněte by se proto rozhodně neměly nacházet žádné předměty, které by u mohly ublížit.
Na co se připravit při příchodu štěněte do rodiny poradila kynoložka Kateřina Funková.
Jak přibližně vypadá první den a první noc s malým štěnětem? Na co se připravit?
To je strašně různé. Některá štěňátka probrečí celou noc, jiná ani nevzdechnou že jsou jinde. Je normální, když třeba první noc odmítají žrát. Každopádně je dobré připravit se na to, že se pár dní, nebo i týdnů nevyspíte. Štěně totiž tak dlouho nevydrží s potřebou a je dobré začít s nácvikem čistotnosti hned od začátku, což znamená přibližně každé dvě hodiny chodit ven, ano i v noci. Plínku bych nedoporučovala, protože vlastně pejska učíte čůrat doma.
Co je nejtěžší na výchově štěněte?
Každé štěně má něco. Některá jsou úžasní samorosti, tam bývá potíž s tím, aby vůbec svého majitele následovali. Jiná jsou plašší, tak je třeba jim dodávat sebevědomí. Podle mě je nejtěžší ta psychická náročnost. Člověk ho musí naučit vše od reakce na jména až po čistotnost. Náročné je také přesměrovat pozornost štěněte od nežádoucích činností, jako okusování nábytku, na ty žádoucí.
Co může nováčky ve výchově psů, kteří si pořídili první štěně, nejvíce překvapit?
Nejčastější dotazy bývají na čistotnost. Někdy trvá naučení opravdu dlouho. Štěňátka za to nemohou, ale pro některé novopečené majitele je překvapující, že sotva se vrátili z procházky, štěně hned dělá loužičku. Ale to je normální. Další dotazy často směřují na zoubky – mají je jako jehličky a do všeho, včetně lidí kousají. To je také úplně normální, učí se tak jakou míru si mohou dovolit. Jejich zoubky jsou tak ostré právě proto, aby stisk bolel mnohem dřív, než dojde ke zranění. Toho se dá velmi dobře využít, aby měl v pes v dospělosti odhad, jak citlivou kůži člověk má.
Existují nějaká pravidla, která se musí dodržovat, nebo naopak věci, které by se neměly dělat vůbec?
Respektovat přirozený vývoj štěněte. Majitel by měl znát vývojové fáze, jako období zvědavosti, fyzický vývoj. Čemu by se ale majitelé rozhodně měli vyhnout, jsou tresty za něco, co štěně nemůže umět, protože je to nikdo nenaučil. Štěně neví, že ten drahý perský koberec není čůrací podložka. To ale neznamená, že tresty jsou tabu. Je ale důležité, aby odměňování a trestání přišlo včas. Vždy je velkou chybou, pokud trest přijde pozdě. To platí i pro odměny, které musí přijít včas. Pak je důležitá důslednost. Pokud nastavím pravidla hry, tak je dodržuji vždy. Myslete také na výcvik, neotálejte s ním. Ale netrapte se, že ještě neumí to či ono. Buďte trpělivý náročnost zvyšujte pozvolně. Pokud si ale nejste jistí, najděte si dobrého trenéra. Ať máte někoho, kdo vám poradí a podá pomocnou ruku.