Radka Křivánková
12. 02. 2020 10:00
Zdroj: Pixabay.com
Asi nejznámějším pojmem v souvislosti s psychikou novopečené maminky je poporodní (laktační) psychóza. Ta však zdaleka není tak častá jako poporodní deprese, která údajně trápí každou šestou matku, zpravidla z kategorie prvorodiček.
Přestože se jedná o závažné psychické potíže, které ohrožují matku i miminko, žena se poporodní deprese zpravidla snaží zvládat sama. Svůj podíl na tom má i tzv. poporodní blues, které je relativně běžnou reakcí ženy na to, že se stala matkou. Zatímco poporodní blues mívá jen mírný dopad na život ženy a zpravidla sám odezní během několika dnů, poporodní deprese přetrvává a ženu může zcela ochromit. Přechod z poporodního blues do deprese přitom může být pozvolný a nenápadný, o to je zákeřnější.
Fotogalerie
Za vším hledej hormony
Během těhotenství, porodu a šestinedělí se v ženském organismu odehrávají mohutné hormonální změny, které se odráží i na psychice. Poporodní blues v podobě výkyvů nálad, plačtivosti, pocitů úzkosti a smutku je v souvislosti s hormonálními změnami normální. Přirozeně patří k období po porodu a zažívá jej ve větší či menší míře každá žena. Psychika dostává zabrat i kvůli únavě, nedostatku spánku a náhlému pocitu zodpovědnosti. Ve stavu ženy se odráží i průběh porodu, postoj jejího partnera, (ne)podpora nejbližší rodiny nebo aktuální situace.
Matka může mít pocit, že není na péči o dítě připravená a nezvládá to. Paradoxně to může vést i k nezájmu o dítě nebo sebevražedným myšlenkám. V tu chvíli jde o život a na místě je odborná pomoc. Návštěva odborníka se doporučuje také v případech, kdy psychické potíže přetrvávají déle než 14 dnů.
Poporodní psychóza
Jakkoli je poporodní deprese pro ženu a její dítě ohrožující, ještě těžší následky může mít poporodní psychóza, známá také jako laktační psychóza. Postihuje asi jednu až dvě ženy z tisíce. Zpravidla přichází náhle, v prvních týdnech po porodu. Protože hrozí agresivní jednání, kdy žena může ublížit sobě nebo dítěti, vyžaduje nutně odbornou pomoc.
„Žena naprosto ztrácí kontakt s realitou. Objevují se halucinace a bludy. Přestože je matkou, není schopná o své dítě pečovat,“ vysvětluje psychiatr Martin Anders. Velmi rizikový psychický stav není bezvýchodný, s lékařskou pomocí se dá překonat. Antidepresiva, psychoterapie a hospitalizace dokážou ženu zase vrátit zpět do života.
