Desítky milionů obětí španělské chřipky vedly před sto lety k zavedení opatření, jaká se opakují i dnes. Poučili jsme se?
Prakticky není možné vyhnout se informacím a pokynům souvisejícím s pandemií viru covid-19.
Fotogalerie
Zaplavují náš běžný život i média, a přestože jde v mnoha ohledech o základní věci, ne všichni je dodržují. Před sto lety tomu nebylo jinak.
Rouška tehdy a dnes
V letech 1918-20 onemocnělo španělskou chřipkou až 500 milionů lidí, z nichž zemřelo 50 milionů. Jde o 10 milionů větší číslo než bylo obětí v první světové válce. Dobové údaje se neshodnou, v českých zemích podlehlo viru H1N1 přibližně 46 000 až 80 000 lidí.
Tehdejší boj s nákazou vypadal podobně jako ten dnešní, který celý svět vede s covidem-19. Základem byla sociální izolace a dodržování hygienických standardů, jako je časté mytí rukou. Běžně se doporučovalo nošení roušky, nebo aby si lidé u kašlání a kýchání zakryli ústa a zabránili tak šíření viru do okolí.
Ostatně, v galerii se můžete podívat na dobové letáky, plakáty a inzeráty, které se od těch dnešních liší snad jenom tím, že jsou černobílé.
Stop plivání
Zajímavostí je kampaň zaměřená speciálně proti plivání. Bylo známo, že se virus šíří prostřednictvím kýchání a kašlání, ale to je činnost, které člověk nemůže zabránit. Lze samozřejmě chránit své okolí rouškou, kapesníkem nebo čímkoliv jiným. Jenže plivání je dobrovolné, a tak se součástí opatření stala nutnost omezit tuto činnost na veřejnosti.
Je ale třeba mít na paměti, že před sto lety se plivalo běžně a i na úřadech byla takzvaná plivátka, tedy něco, co dnes známe patrně už jen z ordinace zubního lékaře.
Na unikátní historické doporučení a letáky, které by obstály i dnes, se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: edtimes.in, ca.news.yahoo.com