Sexuální násilí a znásilňování je celosvětovým problémem, se kterým se potýká mnoho zemí. Pachatele často není možné potrestat, jelikož policie se ve velkém množství případů o těchto činech ani nedozví. Kvůli znásilnění v dětském věku se ale mladá dívka rozhodla dobrovolně zemřít, nedokázala totiž nadále žít kvůli svým depresím.
Fotogalerie
Teprve sedmnáctiletá dívka Noa Pothoven, pocházející z nizozemského města Arnhem, minulou neděli podstoupila eutanazii a dobrovolně zemřela ve svém domě. Dívka se pro tento čin rozhodla poté, co byla jako jedenáctileté dítě znásilněna dvěma muži a později opět utrpěla stejné trauma ve čtrnácti letech.
Dívka trpěla velmi silnými posttraumatickými stavy, neustále měla deprese a zažila si poruchy příjmu potravy jako anorexii. Za pomoci rodiny opakovaně vyhledávala pomoc lékařů, ale její psychické problémy ji neopouštěly.
Mladou dívku silně poznamenaly jak samotné násilné činy, tak i skutečnost, že po prvním znásilnění v jedenácti letech, se o svém traumatu velmi bála říct rodičům. Podle slov Noa se za celou událost velmi styděla a bála se komukoli říct pravdu.
Častý problém
Podobná reakce není u obětí násilných sexuálních činů ojedinělá. Oběti znásilnění se často bojí násilný čin ohlásit na policii, nebo se o něm vůbec s kýmkoli podělit. Podle průzkumu, který pro organizaci Amnesty International provedla agentura Fokus, má mnoho lidí zkreslený dojem o tom, že znásilnění páchá většinou muž, který svoji oběť osobně nezná. Taková situace ale nastává pouze ve 20 procentech případů, většinou ženy násilníka osobně znají a to jim také často brání v nahlášení události na policii.
Množství znásilnění pouze v Evropě se pohybuje v rámci desítek tisíců ročně. Podle statistik Eurostatu z roku 2015 dojede v Anglii a Walesu každoročně k 35 tisícům případů různého druhu sexuálního násilí, nelichotivý žebříček v počtu znásilnění vede Německo. Zatímco Česká republika se v počtu znásilnění za rok umístila na 14. místě, Nizozemsko, ze kterého pocházela zesnulá dívka bylo na osmém místě.
Noa o svém rozhodnutí informovala na sociální síti Instagram a naléhala na své sledující, aby se ji nesnažili eutanazii vymluvit. O svých traumatizujících zážitcích dokonce napsala knihu „Winning or Learning“, kde popisovala svoji snahu vypořádat se se znásilněním.
Eutanazii, která je legalizována v Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku a Lucembursku, provázejí velmi přísná pravidla. U lidí, kteří ale mají zájem o asistovanou sebevraždu, se musí lékaři shodnout na tom, že jejich zdravotní stav je nesnesitelný a že podobné utrpení dál snášet nemůže.