Barbara Lorenzová
27. 12. 2018 15:15
Zdroj: csfd.cz
Dnes by oslavil 98. narozeniny. Přezdívalo se mu král fóru, protože byl známým vtipkařem. Označení komediant pro něho byla pocta, rád se smál a smích rozdával dál. Nadruhou stranu byl velký perfekcionista a když něco nebylo podle jeho představ, dokázal udělat rozruch. Takový byl nezapomenutelný herec, který se do povědomí publika zapsal hlavně jako výtečný komik.
Přirozený v každé roli
Jiří Sovák uměl zahrát prakticky každou roli. Vypadal přirozeně v obleku, v montérkách i v brnění či historickém kostýmu. Této flexibility režiséři rádi využívali a Jiřího Sováka obsazovali do různých rolí - nevrlých “strejců”, komediálních postav i rytířů v pohádce.
Měl být hoteliérem
Sovák se narodil 27. prosince 1920 v Praze Na Bojišti v rodině hostinského jako Jiří Schmitzer. Sovákem se stal až později za války. Jeho ženy zůstaly však Schmitzerové, i ta třetí Anna, s níž byl více než 40 let šťastně ženatý.
Jeho tatínek chtěl, aby se stal hoteliérem, tak se začal učit na číšníka. V mládí, po absolvování konzervatoře, dělal úředníka ve spořitelně a přivydělával si jako ochotník. V té době už také hrál na živém jevišti v Rokoku, jezdil s kočovnou společností a v roce 1943 odešel do divadla v Třebíči. Po válce si odbyl vojnou v Armádním uměleckém souboru, kde se spřátelil s Miroslavem Horníčkem. Na protest proti okupaci si nechal počeštit jméno a stal se z něho Sovák.
Začátky "velkého hraní"
“Vysokou hereckou školu” absolvoval v divadle E.F.Buriana, kde se ze Sováka utvářel velký a osobitý herec. V roce 1952 přešel do vinohradského divadla. Tam se potkal s herci Jiřinou Jiráskovou, Vlastou Chramostovou, Vlastimilem Brodským a jinými.
V roce 1966 zakotvil v Národním divadle, odkud odešel až po 17 lety kvůli autonehodě. Zranění, která si způsobil, mu ztěžovala práci na jevišti a tak se stáhl do ústraní na chalupu ve Stříbrné Skalici. Odtamtud se vracel už jen k filmu. Měl štěstí na režiséry, se kterými v té době natočil jedny z nejlepších komedií. Chalupáři by bez něho a Josefa Kemra zajisté nebyli tím, co jsou a legendární Marečku, podejte mi pero, jakbysmet.
"Drzej parchant"
Byl odmala trochu prostořeký, pro slova nechodil daleko a tak si díky této vlastnosti vysloužil pár malérů. Sám o sobě říkával, že je “drzej parchant”. Když mu někdo neseděl, použil svůj chytrý ironický humor a ihned ho setřel. “Choval se tak ke všem bez rozdílu, ať to byla autorita nebo uklízečka,” vzpomíná jeho osudová žena Anna, kterou našel až napotřetí.
Složitý vztah se synem
Z prvního vztahu se mu narodil syn Jiří, také známý herec, se kterým si však nikdy vztah nevybudoval. I když se museli potkávat před kamerou, v Chalupářích dokonce hráli otce se synem, nic to na jejich vztahu nezměnilo. Jiří Schmitzer ml. za volantem v opilosti zabil chodce a to mu otec nikdy nemohl odpustit.
Cholerik, který se uměl zasmát
Jiří Sovák byl i cholerik, který se dokázal rozčílit kvůli každé maličkosti a když nebylo po jeho, lítaly třísky. Avšak podle slov jeho ženy, se vždy nakonec dokázal zasmát sám sobě. V roce 1968 získal titul Zasloužilý umělec a v roce 1999 cenu Thálie. Zemřel v roce 2000 po vleklých zdravotních problémech ve věku nedožitých 80 let.
Fotogalerie
