Koncept duchovních dvojčat v posledních letech získal velkou popularitu. Na toto téma lze narazit dost často a jde k němu najít spousty informací. Většina z nich vykresluje tento pojem jako něco, co patří k nejlepšímu, co vás v životě mohlo potkalo. Ale nemusí tomu tak být vždycky.
Setkání dvojplamenů znamená setkání jedné duše ve dvou tělech. Představme si to jako pocit, jako bychom se „vrátili domu“. Hřejivý pocit a krásná energie, která námi prochází. Většinou lidé, kteří svoje duchovní dvojče spatřili, mluví o pocitu maximální důvěry a oddanosti v úplně jiném rozměru, než ji doposud znali. Se svým duchovním dvojčetem lidé cítí bezbřehou lásku a bezpečí, a i když se každý poté vydá svojí cestou (ale nemusí), stále zůstávají energeticky propojení až do konce života.
Podle čeho ho poznat
Svůj dvojplamen lidé potkávají za okolností, které nemají vůbec spojené s romantickým seznámením, zkrátka se setkávají za neobvyklých situacích. Setkání samo o sobě dodá člověku obrovský příval energie a stav euforie, ale následně se dostavují i melancholické pocity, jako by se nám po něčem už dlouho stýskalo. Často vás situace během života pořád vrací k sobě. Neznamená to, že až potkáte své duchovní dvojče, padnete mu kolem krku a už se od něho nehnete. Můžete mít každý své rodiny, zázemí, být z jiného města, země, z jiné kultury nebo mít odlišené společenské postavení. Nicméně ale na sebe jakoby náhodou stále narážíte. U tohoto člověka máte pocit, jako byste si na něho vzpomínali už z minulosti, než abyste ho klasicky poznávali.
Spojení myslí
Mezi dvojplameny se nejdřív odehraje několik nezapomenutelných setkání, přičemž se ale poté často vydají každý na jinou cestu, protože jsou zaskočeni intenzitou jejich setkání a jsou bezradní, nevědí, co mají dělat dál. Po rozdělení se s duchovním dvojčetem ale zůstáváte telepaticky spojeni a pokračujete s ním v komunikaci pomocí myšlenek a společných snů. Oba dva si můžete najít nový vztah, který vás ale nebude uspokojovat, budete mít pocit, že vám pořád něco chybí. I když se rozejdou na dlouhé roky, nikdy nevyprchá pocit, že patří k sobě. Vztah s jakýmkoliv jiným partnerem v nich může vyvolávat pocit nevěry, vždy budou mít pocit, že je tam s nimi někdo třetí.
Spřízněná duše je něco jiného
Nepleťte si dvojplamen se spřízněnou duší. To je něco jiného, jelikož spřízněná duše nenarušuje naši komfortní zónu, proto je nám s ní tak příjemně. Duchovní dvojče vám na rozdíl od toho nedá chvíli klid, posouvá vaše komfortní zóny na okraj snesitelnosti. Raději se tedy budete chtít vrátit do svého „starého a jistého“, kde jste se cítili normálně. Proto pořád ty rozchody a následná spojení. Vy se ale nakonec ke starému nevrátíte, jelikož vám vaše duchovní dvojče ukázalo, že můžete být lepší a tyto změny ve vaší osobnosti nakonec přijmete.
Nutnost změny
Často jsou si podobní fyzicky i charakterově. Když jsou od sebe oddělení dlouhou dobu, můžou cítit návaly vzteku a žárlivosti. Těžko se také sjednocují romantickým vztahem, není dobré tlačit na pilu, v tu chvíli to přestává fungovat. Myšlenky typu „on/ona se musí změnit, abychom mohli být spolu“, je špatná. Ke společnému soužití může dojít, až když se vy sami začnete měnit.