Close search

Filmová adaptace jedné z nejkontroverznějších knih. Čím je Pianistka tak šokující

csfd.cz Zdroj: csfd.cz

V roce 1983 napsala rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek hodně kontroverzní knihu v originálním názvu Die Klavierspielerin, u nás známou jako Pianistka. Jde o příběh profesorky konzervatoře, žijící dvojím životem. Filmové zpracování vzniklo v roce 2001 pod režijní taktovkou německého režiséra Michaela Haneke. V čem je tento šokující, ale zároveň vysoce hodnocený snímek tak geniální?

Kontroverzní téma

Ve filmové zpracování vede hlavní hrdinka - zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru dokonce trojí život. Ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře a večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním.

Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou. V knižní předloze se ve vztahu s autoritativní matkou objevují autobiografické rysy spisovatelky.

Soužití s matkou je plné bouřlivých hádek a následného vášnivého usmiřování. Dlouho dokáže hlavní hrdinka Erika udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou. Jenže ve chvíli, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem, se jí situace začne vymykat z rukou.

Oboustranná citová náklonnost Eriku doslova pohltí, jenže narazí na velký problém - zjistí, že nedokáže navázat normální erotický vztah s mužem. Její temné vášně a fantazie promění rodící se lásku v trýznivé peklo.

Autorka románu

Autorka knižní předlohy Elfriede Jelinek je držitelka Nobelovy ceny za literaturu a na jejích dílech je to znát. Čtenáři toto kontroverzní dílo přijali s velkým obdivem, stejně tak jako diváci jeho filmové zpracování. Spisovatelka píše s dávkou ironie, což ale ve finále nevyzní cynicky. V lidech, kterým se kniha dostala do rukou, zanechala obrovský zážitek, ať už si ji zamilovali nebo ji začali nenávidět.

Filmové zpracování slavilo úspěch

Filmová adaptace Pianistky je snad ještě kontroverznější. Snímek lze chápat jako psychologické pojednání o sexuálních obsesích, nenávisti k vlastnímu tělu i vypořádání se s nezastavitelným stárnutím. V dnešní době, kdy se otevřeně o sexu a sexuálních úchylkách mluví, překvapí snímek dokonalým zpracováním a brilantními hereckými výkony.

V roce 2001, kdy byl snímek natočen, však zvedl ze židle spoustu diváků na filmovém festivalu v Cannes, ale v dobrém slova smyslu. Tam získala představitelka hlavní hrdinky Isabelle Huppertová cenu za nejlepší herečku.

Snímek natočený ve francouzsko-rakousko-polsko-německé koprodukci dosáhl návštěvnosti 2,5 miliónů diváků, z toho přibližně 700 tisíc osob drama zhlédlo ve Francii. Stal se tak nejnavštěvovanějším projektem vzniklým v rakouské produkci za několik předešlých let.

 

Nejčtenější články