Imrich Rešeta
17. 07. 2020 07:45
Zdroj: Wikimedia Commons/National Archives at College Park/Pennsylvania Department of Corrections/FBI, Public domain
Al Capone jednou rukou životy bral, druhou krmil hladové nezaměstnané. Jak si slavný gangster kupoval veřejné mínění za hospodářské krize?
Slavný gangster se obvykle zmiňuje v souvislosti s nelítostným přístupem k nepřátelům nebo nedotknutelností, kterou uťala až daňová kontrola. Capone si ale, stejně jako spousta dalších lidí na špatné straně zákona, kupoval svědomí tím, že vrážel peníze do těch nejchudších.
Když gangster vaří
Al Capone byl podle dobových svědectví štědrý a to i vůči těm, které neznal. Klidně se procházel po ulicích, potřásal si ruky s lidmi a rozdával úsměvy. Hostil cizince, zejména italské přistěhovalce, kupoval lidem vstupenky na sportovní utkání a, to už ale jde o velký cynizmus, posílal opravdu drahé kytice na pohřby členů gangů svých protivníků.
Když ve 30. letech minulého století udeřila velká hospodářská krize, které se říká také velká deprese, miliony lidí po celém světě přišli ze dne na den o práci a možnost obživy. V Chicagu se jednoho dne otevřela jídelna s obrovským nápisem: Zdarma polévka, káva a koblihy pro nezaměstnané.
Stál za ní právě Capone a v průběhu hospodářské krize tady prý vydali přes 120 000 porcí, které umožnili tisícům nezaměstnaných přežít. V průměru denně nasytili 2200 lidí. Noviny Bismarck Tribune k tomu v lednu 1930 poznamenaly: „hladový člověk je rád, že dostane polévku a kávu od Al Caponeho, stejně jako od kohokoliv jiného."
Jídlo bez otázek
„Nedokázal snést pohled na ty hladovějící chudáky. Vypadalo to, že jim nikdo nepomůže, takže se rozhodl udělat to sám," řekl tehdy jistý Caponeho spolupracovník novinářům.
V jídelně na promrznuté nezaměstnané čekaly usmívající se ženy v bílých zástěrách, které ráno podávaly kávu a sladké rohlíky a polévku s chlebem k obědu. Večer byla polévka, chléb a káva. Když si chtěl někdo přidat, nebyl odmítnut. Nekladly se zde žádné otázky, ani nebylo potřeba dokazovat, že člověk opravdu nemá peníze na jídlo.
Každý den se servírovalo na 350 bochníků chleba, přes 1000 rohlíků, spotřebovalo se 25 kilogramů cukru a 15 kilo kávy. To všechno vyšlo přibližně na 300 dolarů. Capone si to mohl dovolit, neboť, jak se později ukázalo u soudu, jenom na hazardu vydělával desítky tisíc dolarů měsíčně.
Jedna ruka dává život, druhá bere
Na Den díkůvzdání v roce 1930 měla Caponeho jídelna obsloužit 5 000 lidí a v plánu byla tradiční krůta, jenže tehdy se gangster doslechl o krádeži 1000 krůt. Přestože za ní nebyl zodpovědný on ani jeho lidé, obával se, že vina padne na jeho hlavu. Na poslední chvíli provedl změnu nabídky z krůtí a brusinkové omáčky na dušené hovězí.
Capone se rozdáváním jídla potřebným snažil vyvážit obraz nelítostného gangstera, který ale lépe odpovídal jeho naturelu. Snažil se, aby v něm veřejnost neviděla špatného člověka, dokonce i pašování alkoholu v dobách prohibice bylo bráno jako důkaz statečnosti a odporu vůči státu, ne zločin. Stejně se o něm ale říkalo, že jednou rukou vraždil, druhou krmil.
Nakonec ho dostala za mříže věc, která vlastně mohla být mnohým také sympatická - daňové podvody. Ty mu vynesly 11 let, z nichž část strávil v Alcatrazu. Než Caponemu vypršel trest, dostihl ho syfilis, kterým se nakazil v mládí. Jedním z důsledků nemoci byla demence, Capone se mentálně dostal na úroveň 12letého dítěte. A až do své smrti v roce 1947 žil na Floridě v péči příbuzných.
Zdroje: thevintagenews.com, history.com
