Radka Křivánková
18. 12. 2019 10:00
Zdroj: Pixabay
Hraniční porucha osobnosti, nazývaná také hraniční typ emočně nestabilní osobnosti je jedna z těch nepřehlédnutelných poruch osobnosti. Na rozdíl od jiných jde tato porucha až na hranici emocí. Osobnost s hraniční poruchou může dokonce na hranici dovést i své blízké nebo svého terapeuta. Vyvolává totiž silnou emoční odezvu.
Hraniční porucha osobnosti se projevuje silnými emočními prožitky, avšak mohou se spojit i s vnitřním pocitem prázdnoty. Proto je zde také riziko sebevraždy a sebepoškozování.
Fotogalerie
Emoční výkyvy
Tato osobnost je emočně velmi nestabilní, pocity jsou typické svými výkyvy s různou intenzitou. Nezřídka se objevuje impulzivita nebo i agrese. Hraniční osobnost má problém zvládat své emoce, a s tím i vztahy. Klasicky se dostává z extrému do extrému. Extrémně šťastný vztah střídá vztah extrémně nešťastný, ač s tím stejným partnerem. Hodnocení blízkých, ale i sebe často přechází z extrémní idealizace do extrémní dehonestace. Člověk se přesouvá z nadmíru optimistických nálad a přehnaného sebevědomí do stavu beznaděje a bezmoci. Tím tato porucha může připomínat i bipolární afektivní poruchu.
Psycholog Tomáš Novák k této osobnosti přiřazuje i zrychlené střídání zájmů, profesí, bydliště nebo vzorů. Jen stěží se dají takové změny vysvětlit nebo pochopit, zvlášť, když se tak rychle mění. Než dojde k pochopení, je zase všechno úplně jinak.
Když dítě nedostane to, co potřebuje
Postižená osobnost jen těžko dokáže připustit vlastní problém a odhalit vnitřní pohnutky svého konání. Právě u této poruchy se přitom příčiny dají dohledat v raném dětství, kdy se tvoří tzv. psychická struktura - vztah k druhým i k sobě.
Psychologové hovoří o problémech zlatého věku, v období od jednoho do dvou let. Dítě v tomto období potřebuje dostatek volnosti, ale současně také pocit bezpečí. Hraniční porucha má poukazovat na to, že tyto potřeby člověka v dětství nebyly naplněny.
