Vypadá to na krásný večer. Dáte si doma před televizí burger, zeleninový salát, chipsy nebo cokoliv dobrého na zub. Dojíte, obaly hodíte za gauč nebo pod stůl a jdete spát. Děláte to tak? Ne? Protože to není normální!
Po část z nás je ale úplně normální odhodit sáček od
křupek, plechovku od limonády nebo krabičku od burgeru na zem venku. V parku,
na chodníku, na náměstí, vždyť to po mě někdo uklidí. Věřte ale tomu, že ani to není normální.
A právě na to, jakým problémem je odhazování nepořádku ve veřejném prostoru, upozorňují video spoty na Facebooku a Youtube kanálu. Roušky a respirátory, nedopalky cigaret, psí hovínky, PET lahve, ale právě i obaly od jídla a všudypřítomné rozšlapané žvýkačky – tenhle odpad hyzdí české ulice, parky, českou přírodu.
Bezohlednost vám zkazí rande
Kampaň Pražských služeb se jmenuje „Není to normální“ a má svůj vlastní hashtag „NebudPrase“. Jejím cílem je apelovat na veřejnost, že dělat venku nepořádek není v pořádku, přestože nemalé procento lidí v tom stále problém nevidí.
„Proto jsme se tento způsob chování rozhodli promítnout do běžných situací, ze kterých bude běžné, jak špatně tato bezohlednost vypadá a v konečném důsledku vám může pokazit třeba pohovor, nebo rande,“ přibližuje koncept videí tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Tváří kampaně je herec z Ulice Vašek Matějovský, ani jemu nepřipadá odhazování odpadků normální., a to hned z několika důvodů. „Vyhazování odpadků na ulici do koše není o ekologii, ale o slušném vychování. Nedopalky, žvýkačky, obaly a další odpad prostě do koše patří. O přírodě nemluvě,“ říká ke kampani Vašek.
Stopa v přírodě
Že je odhazování odpadu venku opravdu problém dokládají čísla pořadatelů mezinárodní úklidové akce, která se koná rok, co rok po celém světě. V ní se vždy spojí dobrovolníci a společně gruntují venkovní prostory. A třeba předloni se v Česku úklidových pomůcek chopilo bezmála sedmdesát tisíc lidí a společně sesbírali neskutečných 1120 tun odpadů.
Až budete příště zase líní dojít těch pár metrů ke koši nebo si odpadky od svačiny nacpat do batohu a vyhodit je při nejbližší možné příležitosti, můžete se poplácat po zádech. V přírodě po sobě necháte opravdu trvalou stopu.
Papírový obal se bude rozkládat čtyři měsíce, plechovka patnáct let, igelitový sáček dokonce pětadvacet let a pokud po sobě, respektive po svém dítěti, necháte v přírodě jednorázovou plenu, najdou jí klidně vaši prapraprapraprapra potomci – rozkládá se 250 let!