Psychologové se shodují na tom, že většina lidí dlouho narůstající problémy ve vztahu neřeší a začnou se snažit o nápravu nebo nějaké řešení, až když už je pozdě a vztah je obrazně řečeno po smrti. Uznávaný psycholog Jeroným Klimeš tvrdí, že proces rozchodu po vážné známosti trvá tři až pět let a nese sebou šest fází.
1. Latentní fáze
Představte si, co dělá člověk, který se topí. Hází kolem sebe rukama, kope nohama a snaží se ze všech sil se nepotopit, jenže možná právě těmito manévry situaci ještě zhoršuje. Podobně jsou na tom lidé, kteří už cítí, že se konec vztahu nezadržitelně blíží, ale na poslední chvíli se snaží situaci obrátit a vztah zachránit. Jenže všechny metody, které vytahují z rukávu mají většinou spíše sebedestruktivní dopady. Říká se tomu sebedestruktivní obranná reakce. Je přirozená, intuitivní, ale přesto je to iluze, která vztah zabíjí.
Budoucí navrhovatel rozchodu, tj. ten, kdo ve vztahu o rozchodu už vážně začíná přemýšlet, postupně stále více očerňuje stávajícího partnera a idealizuje si případného milence. Rozchod je pro něho stále více lákavější řešení, už se doslova těší, až bude svobodný, v tuto chvíli úměrně roste iritace k reálnému partnerovi.
2. Spouštěcí fáze
Latentní fáze je tedy neviditelná pro druhého partnera a existuje pouze na úrovni fantazií. Ve spouštěcí fázi se o plánovaném rozchodu dozvídá i druhá strana a většinou je velmi překvapená. Ještě aby nebyla, když mu nikdo nic do té doby neřekl narovinu. V této fázi začínají bouchat dveře a pěsti do stolu.
Ten partner, který je postaven před hotovou věc, zkouší jakékoliv obranné mechanismy. Netuší ale, že svým impulzivním chováním druhou stranu jenom přesvědčuje, že se rozhodla správně. Oznámení o rozchodu se doporučuje v klidu přejít a v následujících dnech si srovnat myšlenky jak v sobě, tak i s partnerem. Pro a proti, zvážení situace, jestli má vztah ještě cenu atd.
3. Fáze asymetrického rozhodnutí
Asymetrické proto, že ten, kdo vztah brání si stojí za svým ano, jenže navrhovatel rozchodu si stojí jasně za svým ne. Obránce používá všechny triky, které zná, aby navrhovatele zlomil. Například častá je v tomto období nabídka sňatku. Kdyby s touto nabídkou přišel obránce v latentní fázi, byl by pravděpodobně zastavil proces rozchodu.
4. Fantazijní fáze
To, že se fyzicky s někým rozejdete je ještě v pohodě. Horší jsou fantazie, které o svém bývalém partnerovi budete mít. Bude těžké na něho nemyslet, o to víc, jestli jste si neřekli ke konci vztahu úplně příjemné věci. Např. že vás váš manžel vlastně nikdy nemiloval. Tyto věty a fantazie si budete přehrávat v hlavě ještě dalších x měsíců nebo dokonce let. Je důležité se této fázi neoddávat a přejít jí co nejrychleji.
5. Paradoxní fáze
Tato fáze může přijít třeba až za tři roky od oznámení rozchodu. Paradoxní je v tom, že právě navrhovatel rozchodu zatouží po fyzickém kontaktu s bývalým partnerem. Ten se mezitím oklepal, možná upadl do deprese, ale dá se říci, že se se situací smířil a navrhovatele už rozhodně nekontaktuje. A právě to navrhovatele znervozňuje a chce se najednou do vztahu vrátit. Jenže většinou ten druhý už nemá zájem. Na zlepšení vztahu chtěl pracovat ve spouštěcí fázi, teď už je pozdě.
6. Závěrečné fáze a polovztahy
Podle toho, jak se lidé chopí šance na obnovu vztahu v paradoxní fázi, vyvíjí se pak další vztah mezi nimi. Buď se vztah obnoví nebo je úplný konec. Největším nebezpečím pro budoucnost bývalých partnerů je navazování “polovztahů.” Po rozchodu je nám smutno, nedokážeme být sami, ale zároveň nejsme schopni dalšího vážného vztahu. Tak hledáme někoho, kdo by nám sice ulevil od samoty, ale u kterého trvalý vztah ani nehrozí. Zkrátka provizorní vztah na přežití.
Tím se buď přesvědčíme, že nejsme schopni vážného vztahu, anebo se naopak zamilujeme do někoho nového, jenže proto, že na začátku měla ona osoba sloužit jen jako převozník, vážný vztah zase vylučuje ona. "Ale počkej, vždyť já jsem ti od začátku říkal, že nechci manželství a děti." Stará známá pravda.
Fotogalerie