Imrich Rešeta
09. 04. 2020 11:44
Zdroj: Go Crazy
Rekové vládnoucí nadlidskými sílami byli vždy předmětem zájmu posluchačů a diváků, ať už příběhy poslouchali u ohně, nebo je sledovali se speciálními brýlemi v Imaxu. Jen už dnes ty klasické nahradila nová generace komiksových postav s o poznání barevnějšími kostýmy. Seznamte se s Malým Herkulem, nejhorším filmem všech dob.
Není mnoho látek, které by dostaly tak špatnou péči, jako je klasický příběh Herkula, syna šéfa bohů Dia a pozemské krásky Alkmény. Už v kolébce bojoval o život a později porazil lidské i nelidské protivníky a vykonal spoustu hrdinských skutků. Jen na ty filmové skutky je dobré zapomenout.
Fotogalerie
Ať už jde o celovečerní debut Arnolda Schwarzeneggera s názvem Herkules v New Yorku (1970), v němž na Olympu se nudící hrdina odchází do Velkého jablka a tráví čas zejména tím, že ukazuje svaly. Herkules: Zrození legendy (2014) byl zase postaven na muskulatuře a věhlasu Kellana Lutze ze série Twilight saga, ale připomínal spíše nepovedenou kopii Gladiátora (2000) s Russellem Crowem. To nejhorší ale teprve přijde...
Na vlastní nebezpečí
Žádný z žebříčků nejhorších filmů všech do se totiž neobejde bez jedenáct let starého 3-D kousku Malý Herkules (někdy uváděn i jako Herkules 3D), který je s hodnocením 6 % dnem kinematografie i pro návštěvníky Česko-Slovenské filmové databáze.
Příběh filmu je prostý, teenager Herkules má po krk života na Olympu, kde se o jeho výchovu stará zoufale zpátečnický Sokrates. Chce poznat život běžných moderních lidí, a tak se vypraví do Kalifornie. Zde potkává třináctiletého Curtise, který ho vezme nejen k sobě domů, ale také do školy. Ale než se Herkules stihne stát hvězdou tamějšího atletického oválu a natlačit do skříněk všechny, co šikanují slabší, objeví se větší hrozba. Diův odvěký rival Marduk, který šéfuje bohům v Babylonu a místo blesků metá ohnivé koule, chce dokázat, je on je nejmocnějším na světě.
Dítě bez dětství
Představitel Herkula, ukrajinský herec Richard Sadrak, se již v útlém věku proslavil osvalenou postavou a herkulovskou přezdívkou. Pod dohledem svého otce Pavla získával nepřirozenou muskulaturu a v šesti letech zvedal na bench pressu 80 kilogramů. Ještě než mu bylo osm, získal břišní svaly a bicepsy, jaké nemají mnozí dospělí sportovci. S tím přišla i sláva a třeba výživové doplňky s jeho jménem a přezdívka Malý Herkules. Ale také kritika, že v tak útlém věku je tréninková zátěž, kterou na něj otec kladl, nevhodná.
O tři roky později jde otec do vězení za domácí násilí a Richard v tu chvíli nejen zpřetrhá pouta k němu, ale také přestává zvedat činky. Deset let na to vypadá jako normální mladý muž, bez ohromných svalů, a pracuje jako kaskadér na atrakci Vodní svět v hollywoodských Universal Studios.
Jak zneužít film
Malý Herkules není nic, co by se dalo promítat v rámci pásma tzv. guilty pleasure filmů, které jsou tak špatné, až jsou vlastně dobré. Je to nepovedený a hloupý kousek ve všech směrech. Od dialogů postrádajících smysl, přes ani ne ochotnické herecké výkony až po speciální efekty, které snad tvůrci vyráběli o víkendu v programu Malování.
To, že v něm pitvořícího se Dia hraje wrestler známý jako Hulk Hogan, je s ohledem na jeho kariéru vlastně pochopitelné. Elliot Gould jako Herkulův učitel Sokrates za to nedává smysl vůbec. Ale od filmu, ve kterém hlavní hrdina mluví se svým otcem, toho času na Olympu, přes vodu v záchodové míse, nelze čekat logiku. Jen promarněných dvaadevadesát minut.
