Jeanne Geneviève Garnerin se 12. října 1799 stala první ženou historie, která seskočila s padákem. V rodině ale mají těch unikátů víc.
Bylo to koncem 18. století velké pozdvižení, když André-Jacques Garnerin ohlásil, že připravuje ukázku letu balonem a společnost mu bude dělat žena.
Skandál v balónu
Dnes, o víc jak 200 let později, to zní bizarně, ale Garnerin musel nejdřív tvrdě bojovat, aby mohl mít v koši balonu ženskou společnost. Na své straně měl tisk a veřejnost, ale úřady byly jiného názoru. Vynálezce si předvolala policie, které vysvětloval svůj projekt a jaké jsou jeho záměry.
Oficiální místa totiž byla znepokojena vlivem sníženého tlaku vzduchu na orgány jemného ženského těla. Nabízela se zde také skandální souvislost mezi možnou ztrátou vědomí, bylo 18. století, ženy patrně omdlévali několikrát denně, a těsnou blízkostí Garnerina a mladé dámy Citoyenne Henri, která nebyla jeho choť, v malém těsném koši vysoko ve vzduchu...
Nepřesvědčil je, takže následoval soudní zákaz. Jenže, pod tlakem veřejného mínění a také díky tomu, že Citoyenne Henri na žádost úřadů potvrdila, že si je sama dobře vědoma, do čeho jde, 8. července 1798 se vznesl balón s jednou z prvních smíšených dvojic historie létání na asi 30 kilometrový let.
První žena na cestě dolů
Zatímco Citoyenne Henri byla jednou z prvních žen, které zkusily let balónem, jistá Jeanne Labrosse si jako úplně první sama zkusila cestu dolů. Nadšená pozorovatelka výkonů francouzského vynálezce Garnerina se postupně vyloupla z davu, stala se jeho žákyní v oboru létání balónem, a někdy se jí i připisuje titul první ženy v balónu. Nicméně ji o několik měsíců předběhla již zmiňovaná Citoyenne Henri.
Jeanne se později stává Garnerinovou manželkou (oba jsou na obrázku v úvodě článku) a také historicky první ženou, která skočí s padákem. Stalo se tak 12. října 1799 a za použití manželova vynálezu - unikátního bezrámového padáku, který se skládal jen z látky a šňůr. Byť historie padáků začíná už ve středověku, trvalo několik staletí, než se vynálezci dostali k jeho moderní podobě. Ještě v Garnerinových časech byla používaná konstrukce, která se skládala z jednoho nebo dvou velkých deštníků. Šlo ale především o pomůcku, díky níž se mohli lidé při nějaké pohromě zachránit skokem z okna ve vyšším patře.
Teď už ale šlo o něco víc. Jeanne Geneviève Garnerin se spustila s padákem z výšky 900 metrů. A poté tento vynález, který si s manželem dali patentovat, prezentovala po celé Francii a v několika evropských městech. Nutno však dodat, že to k opravdovému padáku mělo ještě trochu daleko. Garnerin totiž létal tak, že když se chtěl vrátit na zem, balón, který ho nadnášel, jednoduše odřízl a začal pomalu klesat s pomocí padáku. Koš, v němž letěl vzhůru, pochopitelně zůstal. Spustit se v nějakých popruzích, jako je tomu dnes, tehdy prostě nebylo hodné gentlemana.