Imrich Rešeta
30. 11. 2020 17:00
Zdroj: Wikimedia Commons/Universitätsbibliothek Heidelberg, CC BY-SA/National Archaeological Museum of Athens, CC0
Heinrich Schliemann mluvil 13 jazyky, byl úspěšný podnikatel a objevil třeba legendární Tróju. Jen s tím Agamemnonem mu to příliš nevyšlo.
Německý rodák pocházel z chudých poměrů, původně se učil za knihkupce, ale když pak kvůli nemoci od svého mistra odešel, stal se účetním. Poté se svezl na vlně zlaté horečky v Kalifornii a díky zbohatnutí mohl hledat bájné poklady, o nichž slýchával od otce, když byl ještě malý kluk.
Honba za městem z legend
Heinrich Schliemann se v polovině 19. let dal na studování archeologie a jako bohatý muž si mohl dovolit cestovat na místa, o nichž dlouho jen četl. Prošel Evropu, Asii, Blízký východ a pak se výrazně soustředil na jedno téma - objevení Tróje, legendárního města z Homérových eposů.
Na tu pak v Turecku skutečně narazil, i když to provázely komplikace, neboť zapálený Schliemann nejdřív provozoval vykopávky bez licence. Když všechno urovnal, mohl se zapsat do historie jako objevitel legendárního města, jehož hradby zažily události, které přerostly až do mýtů. To je ale jiný příběh a z jiné doby.
Schliemann totiž poté na své pouti Řeckem objevil i zlatý artefakt, který prý patřil jednomu mýtickému králi.
Tvář ze zlata
„Díval jsem se na tvář Agamemnona," zní slavný Schliemannův citát, který zazněl 30. listopadu 1876. Díval se právě na jednu z masek, které objevil během vykopávek v Mykénách. Ležela na mrtvém těle a on pro její ušlechtilost a úroveň zachovalosti nabyl dojmu, že zakrývala tvář slavného starověkého krále Agamemnona.
Byla vytvořena zahříváním a stlučením zlata do tenkého listu položeného na dřevěný model. K sekání jemnějších detailů byl použit ostrý nástroj. Maska zobrazuje tvář muže s širokým čelem, dlouhým jemným nosem a zavřenými tenkými rty. Má také dobře vypracované uši, detailní ochlupení na obličeji a víčka, která se podle perspektivy pozorovatele mohou jevit jako otevřená i zavřená.
Kdo to tam leží?
Jde rozhodně o mistrovské dílo, ale žel z jiné doby. Moderní archeologický výzkum naznačuje, že pochází z let 1550–1500 před naším letopočtem, což je o 3-4 staletí dříve, než se traduje, že Agamemnon žil. Je datovaná do doby bronzové starověkého Řecka, která předchází Trojské válce.
I když patrně patří nějakému králi, nebyl to Agamemnon. Zlatá maska přesto dodnes nese jeho jméno, které se v období objevu tak výrazně zakořenilo, že už s tím nic nehne. A to se jí někdy říká také Mona Lisa starověku.
Mohlo to ale dopadnout i hůř, v druhé polovině 20. století se archeologický svět dlouho zabýval teorií, že jde ze Schliemannovy strany o podvrh. To však nikdy nebylo prokázáno.
Zdroje: joyofmuseums.com, archeology.org
