Faraon Tutanchamon měl dýku z jiného světa a jiné doby. Vyrobili mu ji z železného meteoritu a dlouhá staletí předtím, než se v Egyptě začalo železo používat.
Starověkému Egyptu vládl v letech 1332 až 1323 před naším letopočtem a ukryt ve své hrobce spočíval až do roku 1922, kdy jej v Údolí králů objevil slavný Howard Carter. Tutanchamon ale nepřestává překvapovat ani po sto letech zkoumání.
Železo vzácnější než zlato
Faraon měl u sebe dvě obřadné dýky, jednu zlatou a druhou železnou. Větší pozornost si zasluhuje ta druhá, protože, jak pomocí rentgenové analýzy zjistil tým italských a egyptských vědců, tato Tutanchamonova dýka se skládá ze železa s malým množstvím niklu a kobaltu. Složení naznačuje, že na její výrobu byl použit jeden z nejstarších objektů vesmíru - železný meteorit.
Jde o doklad, že Egypťané pracovali s železem ještě před úsvitem doby železné. A to rozhodně nebylo obvyklé. Vlastnili zdroje kovů jako bronz nebo měď, ale s železem zatím neměli moc zkušeností. Bylo hodně vzácné a jeho hodnota byla o moc vyšší než cena zlata. S tím souvisí také vytvoření hieroglyfického výrazu pro železo z oblohy, který se datuje do období, kdy vznikla dýka.
„Zavedení nového složeného termínu naznačuje, že staří Egypťané si byli vědomi toho, že tyto vzácné kusy železa spadly z oblohy. Tím předběhli západní kulturu o více než dvě tisíciletí," píše se ve studii The meteoritic origin of Tutankhamun's iron dagger blade (Meteoritický původ čepele Tutanchamonovy železné dýky), která vznikla pod pod vedením Daniely Comelli z katedry fyziky Polytechnické univerzity v Miláně.
Původ meteoritu
Technika používaná k analýze čepele je známá jako rentgenová fluorescenční spektroskopie, vědcům umožňuje identifikovat složení předmětů, aniž by je jakýmkoli způsobem poškodili. Když zjistili, že dýka je vyrobena z železného meteoritu, prozkoumali také historické záznamy o místech dopadu meteoritů v okruhu asi 2 000 kilometrů.
Bylo jich dohromady dvacet. A když se drželi přesného složení dýky, zúžilo se to na jediný meteorit Kharga, jehož části byly nalezeny v roce 2000 na vápencové plošině v Mersa Matruh, přístavu vzdáleném asi 240 kilometrů západně od Alexandrie.
Pozoruhodná dýka se zdobenou zlatou rukojetí a zlatým pouzdrem s motivem lilie na jedné straně a vzorem peří na druhé straně, je vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře.
Zdroje: iflscience.com, bbc.com, onlinelibrary.wiley.com