katerina.horakova
27. 02. 2019 11:47
Zdroj: Pixabay
Poslední oficiálně zimní měsíc je u konce. Přemýšleli jste někdy o tom, proč má jen 28 dní a kdo to zavedl?
Chudák únor
Pokud zrovna není přestupný rok, má únor, poslední ze tří zimních měsíců, jen 28 dní. Proč tomu tak je? Pro odpověď se musíme vrátit v čase, a to až do antiky. Ve starověkém Římě kolovala legenda o tom, že sám Augustus, první císař římské říše, tomuto měsíci, který měl původně 29 dnů, jeden den uzmul a přidal ho k srpnu, který nesl jeho jméno. Půvabná historka, pravda o únoru je ale trochu prozaičtější.
Ze začátku měl totiž římský rok jen 304 dní. Čas bylo potřeba nějak dělit, aby všichni věděli, co se kdy děje. Zimní měsíce, kdy se nedala zasadit ani sklízet úroda, byly ale pro tehdejší lid zbytečné, a tak je formálně víceméně ignorovali. Postupem času od toho ale upustili a z desetiměsíčního kalendáře se stal kalendář dvanáctiměsíční, který měl dní 355. To dalo vzniknout lednu a únoru. Pořád to ale nevysvětluje oněch 28 dní.
Pověrčivost nad logiku
Druhý římský král Numa Pompilius dlouho přemýšlel, jak všechny dny roku rozdělit mezi měsíce tak, aby žádný neměl sudý počet. Římané totiž věřili, že sudá čísla jsou nešťastná. Ať ale dumal, jak dumal, vždycky to zkrátka vyšlo tak, že jeden měsíc sudý počet dnů měl. A tak to padlo na únor, který byl považován za poslední měsíc roku. A když už měl být nějaký měsíc tím nešťastným, pak tedy právě ten těsně před začátkem nového plodného období.
A ačkoliv se rok posléze rozšířil o dalších deset dní, ze zvyku a z pověrčivosti už únoru zůstala je smutná osmadvacítka.
