Imrich Rešeta
15. 09. 2020 12:15

Sdílet

Zdroj: Pixabay.com

Ve vrchních vrstvách atmosféry Venuše objevili astronomové látku fosfan, co by mohlo znamenat přítomnost života.

Plynný fosfan na Zemi produkují anaerobní bakterie, tedy ty, jenž nedýchají kyslík, a jsou třeba ve střevech zvířat, ale vzniká i v průmyslu. Díky chemickým procesům, které probíhají pod obrovským tlakem, se vyskytuje také na některých plynných obřích planetách, co Venuše není. Proč se fosfan objevil i na ní, není jasné.

Jsem do ní šíleně zamilovaný, říká novozélandský vizionář Peter Beck o přípravě první soukromé mise na Venuši

Odkud se vzal fosfan?

Zůstává patrně jen jedno vysvětlení - na Venuši vznikl díky činnosti živých organismů. Objev byl poprvé publikován v periodiku Nature Astronomy a překvapil nejen tým astronomů pod vedením Jane S. Greaves z Univerzity v Cardiffu, který fosfan na naší nejbližší planetě zachytil, ale také vědeckou obec.

Všechno to začalo v červnu 2017, když byl teleskop Jamese Clerka Maxwella, který se nachází na Havaji, vyladěn tak, aby hledal stopy fosfanu na Venuši. Cílem bylo zjistit, jestli se může objevit na planetě, která nemá žádný přirozený způsob výroby této látky.

Už první pozorování prokázalo stopové prvky fosfanu. Objev astronomové následně ověřovali soustavou radioteleskopů ALMA, která sídlí v Chile. A i toto pozorování potvrdilo, že v horních vrstvách atmosféry Venuše se nachází značné množství fosfanu.

Extrémně odolná bakterie: Na povrchu Mezinárodní vesmírné stanice přežila tři roky

Venuše plná překvapení

Je zde jedno velké ALE. Podle autorů objevu nemusí fosfan na Venuši nutně znamenat život. Zvýšila se pravděpodobnost jeho existence, protože bakterie jsou jediným známým původcem plynu na planetě bez mimořádně vysokých atmosférických tlaků. Je ale také možné, že vzniká nějakým nám dosud neznámým chemickým procesem. Jde o výsledek spojení tří atomů vodíku a jednoho atomu fosforu.

Možná by měl někdo říct Elonu Muskovi, že Venuše má lepší podmínky pro život než Mars. Je blíž o 15 milionů kilometrů a byť na jejím povrchu vládne průměrná teplota 464 stupňů Celsia, vysoko v oblacích, kde byl objeven fosfan, je příjemných 30 stupňů a i tlak je tam podobný pozemským hodnotám. Problémem je patrně jen kyselé prostředí v oblacích, které životu moc nepřeje. Ale s tím si vědci nějak poradí. Z NASA už zaznělo, že Venuše by se po dekádách přehlížení měla opět objevit mezi prioritami.

Zdroj: nature.com