Většina z nás na svoji první lásku vzpomíná, jako na něco, co už se nebude opakovat. Většinou si ji taky rádi idealizujeme a v souvislosti s ní se nám vybavují jen hezké vzpomínky. Jenže si neuvědomujeme, jak moc může první láska ovlivnit náš budoucí partnerský život.
Idealizování
Psychologové se shodují, že první lásky, které dávno skončily, mohou naše životy ovlivnit spíše negativně. Pozor bychom si měli podle odborníků dát hlavně na klamné vzpomínky. Člověk tak nějak přirozeně vzpomíná jen na to hezké a to negativní ze své paměti vytěsňuje. Tím dochází k přehnané idealizaci dotyčného prvního partnera a celkově na to období člověk vzpomíná, jako na obrovskou romantiku. Už nevzpomínáme na to, jak nás třeba naše první velká láska podvedla, na hádky, které probíhaly, na bolestivý rozchod..
Neuzavřená minulost
Často na své první lásky vzpomínáme s nostalgií a nedokážeme si připustit, že jsme se s dotyčnou osobou k sobě nehodili. Proto je i možné, že nás tito lidé budou v průběhu života v myšlenkách stále pronásledovat.Do bývalých lásek si často lidé promítají své sny, které jim s partnery, kteří následovali, nevyšly podle jejich představ.
Strach ze zklamání
Pokud máme ale první lásku spojenou s opravdu ošklivým koncem nebo dramatickými scénami, pamatujeme si v souvislosti s tím jenom naopak to špatné. I tyto vzpomínky nás mohou negativně ovlivnit do budoucna. Budeme už příštím partnerům méně věřit a ve vztahu se tolik neotevřeme. Zkrátka se budeme bát zklamání.
Špatná měřítka
Někteří odborníci tvrdí, že by bylo lepší se první lásce úplně vyhnout a prožít až druhý vztah, který bývá více střízlivý. Máme totiž sklony podle prvního vztahu měřit i vztahy delší. Pokud jsme prožili bláznivou, intenzivní a vášnivou první lásku, pravděpodobně budeme chtít zažít něco podobného i v budoucnu. Ale měli bychom si uvědomit, že to tak v životě nefunguje a spíš bychom si měli vážit klidného, vybouřeného partnera, který ví co chce. Pokud to nepřípustíme, bude nám každý vztah připadat nudný a fádní.
Nebezpečné srovnávání
Žádný budoucí nebo přítomný vztah bychom neměli srovnávat s minulostí. To se ani rovnat nedá, jelikož jak už jsme si řekli, lidé mají tendenci si minulost idealizovat. To postihuje hlavně ženy. Rády současného partnera srovnávají s předešlými muži, na tom současném vidí chyby, kdežto těm minulým nebo oné první lásce by nejradši umístily na hlavu svatozář.
Setkání s realitou
Kdežto realita bývá úplně jiná. To, že si lidé rozumí na střední škole ještě neznamená, že si budou rozumět i ve třiceti. Spíše naopak. Kdybyste svoji první lásku po letech potkali, asi byste měli na co vzpomínat, ale po dalších schůzkách byste zjišťovali, že vlastně není tak ideální, jak jste si po ta léta představovali. Bezpochyby jste se změnili vy i bývalá láska a i představy o partnerství máte každý jiné. Pokud vám nedá i po letech první nebo nějaká podle vás osudová láska spát, schválně se sejděte a zjistěte, že už třeba není o co stát. Myšlenky totiž dokážou vykouzlit velkou abstrakci a iluzi, ve které se už nejeden člověk utopil.
Fotogalerie