Barbara Lorenzová
24. 10. 2018 00:01
Zdroj: pixabay
Některé ženy často bědují, že muži to mají v životě lehčí. Muži si to samé myslí o ženách. Každé pohlaví to má samozřejmě v něčem snazší a v něčem zase těžší. Aby byla žena šťastná a spokojená, jde hlavně o to, aby se naučila svůj dar – ženství přijmout.
Žena, která je ženou ráda a která přijala své ženství, si nestěžuje na svůj úděl a nebojuje s muži, protože ví, že je to boj stejně předem prohraný. Ne ve smyslu, že by byla slabší, ale zkrátka se nemůže s muži porovnávat, je to jako míchání jablek s hruškami.
Co možná dnešním ženám chybí je radost ze všech rolí, které jim jejich ženství přináší. Ženy dostaly dar větší vnímavosti, citlivosti a jemnosti, díky němuž jsou to právě ony, kdo by měl ve společnosti udržovat morální a etické hodnoty. To si dnes ale už málo která žena uvědomuje.
Dnešní lidé mají pokřivený názor na úlohu muže a ženy ve společnosti, ale i v rodině. Aby žena mohla být ženou, musí druhému pohlaví umožnit, aby byl opravdovým mužem. Skrze ženu přicházejí na svět noví lidé, proto by měla být velmi citlivá, vnímavá a soucítící, protože je zodpovědná za stav budoucích generací. Měla by být schopná naslouchat potřebám svým i ostatních, ale nenechat sebou manipulovat či se nechat zneužívat.
Žena by měla být schopna procítit každou situaci a rozpoznat co je správné, čisté a povznášející a aplikovat to do každodenního života. Péči o rodinu a domácnost se dnešní ženy snaží přehodit na svého partnera, aby se mohly rychle vrátit do práce. Ale to je přece špatně. Samozřejmě jsou situace, že žena je v práci úspěšnější, tím pádem vydělává víc než muž. Ale je volba každé ženy, jestli se chce o ryzost ženství, tj. výchovu dítěte a každodenní kontakt s ním už od miminka, připravit kvůli měsíční výplatě.
V tomto ohledu by měli být muži daleko „rozumovější“, což ale v posledních letech pokulhává. Ženy se v tomto snaží s muži soupeřit a je to škoda, protože věčným srovnáváním s muži přicházejí o svoje ženství. Pokud žena úplně ještě nezpracovala svoji ženskou rolí, může se jí kolotoč v rámci péče o rodinu a děti, někdy až bolestně dotýkat.
Zvlášť jestli je s dětmi doma sama a muž chodí z práce až večer. Potom si připadá jako otrokyně a služka a zase se žene do aktivit, aby se vyrovnala svému muži a dokázala si, jak je dobrá. Jenže si neuvědomuje, že „být dobrá“ spočívá v pochopení toho, že ženské a mužské role nevznikly jen tak náhodou. Většina mužů, nebo alespoň těch, u kterých stále převládá mužnost, ocení partnerčino ryzí ženství.
Ženská energie by měla udržovat, podporovat a inspirovat muže k aktivní činnosti, tak tomu vždy bylo. Protože velmi výrazné aktivní působení ženy vytlačuje muže z jeho přirozeného prostředí. On se přestává vedle takové ženy cítit jako muž a už je zase na světe disharmonie, která může narušovat partnerské soužití.
Aby se žena ale cítila dobře ve své ženské roli, potřebuje alespoň občas slyšet uznání, zvláště jestli je doma s dětmi. Zdravě myslící a sebevědomý muž by měl sám od sebe ženě projevovat úctu, protože nic by nemělo být samozřejmostí.
