Karel Kleban
17. 08. 2019 18:00
Zdroj: Wikipedia.com
Leonarda Cianciulli (1894 až 1970) byla italská sériová vražedkyně, která ve městě Corregio zabila tři ženy a jejich těla použila na výrobu mýdla a sušenek. Její příběh je ukázkou toho, kam až může vést válečné šílenství...
Leonarda Cianciulli se narodila 18. dubna 1894. Už jako mladá dívka se dvakrát pokusila o sebevraždu. V ruský revoluční rok 1917 se pak vdala za matrikáře Raffaela Pansardiho, za což ji její matka údajně proklela. Nepodceňujme přitom sílu prokletí na počátku 20. století v katolické Itálii. Později se před těmito zlými silami začala bránit neméně svérázným způsobem. Ale nepředbíhejme.
Fotogalerie
V roce 1921 se se svým, v očích rodičů nevhodným manželem přestěhovala do jeho rodného města. V Kristových letech byla tato křesťanka odsouzena a uvězněna za podvod. Po propuštění se s manželem přestěhovali, a poté, co jejich dům zničilo zemětřesení v roce 1930, se stěhovali znovu - matčina kletba, zdá se, účinkovala.
Uznávaná žena
V novém působišti si Leonarda otevřela obchod a stala se uznávanou a respektovanou členkou komunity (jak typické pro ženy jejího druhu). Matčina kletba ji postihla i v rodinném životě - sedmnáctkrát byla těhotná, z toho třikrát potratila, deset dětí jí pak zemřelo v raném věku. Proto měla o zbylé čtyři děti úzkostlivou péči, kterou umocňovala předpověď jedné věštkyně z mládí o tom, že se vdá, ale všechny její děti zemřou.
A do toho se nad Evropou stahovaly husté válečné mraky. Její nejstarší a nejoblíbenější syn Giuseppe dostal povolávací rozkaz do italské armády. Nebylo nač čekat, kletba ji údajně pronásledovala stále a lidské síly na zvládnutí nadpozemských sil zkrátka nestačily. Tak o sobě alespoň mluvila...
Chorobná mysl - chorobné řešení
Tři ženy středního věku ze sousedství zabila, aby z jejich těl připravila magické ochranné předměty - mýdlo a sušenky… První oběť, Faustina Setti, se na Leonardu obrátila s prosbou o pomoc při hledání manžela. Zbožná žena jí ráda pomohla - vyprávěla jí o vhodném partnerovi, kterého pro ni má v jiném městě. Vyzvala ji, ať o tom nikomu neříká, ale ať napíše dopisy a pohlednice příbuzným, které jim po příjezdu do města pošle, aby o ni neměli strach.
Faustina tak ke své smůle učinila a navíc přidala 30 000 lir za tuto nezištnou pomoc. Když se však přišla před cestou rozloučit, Leonarda jí podstrčila sklenici s vínem, v němž byl uspávací prášek. Poté ji zabila sekerou, odtáhla do skříně a tam tělo rozřezala na devět částí. Krev nachytala do mísy…
Části těla povařila se sedmi kilogramy hydroxidu sodného, až z nich tradiční procedurou vyrobila mýdlo. Krev pak usušila v troubě, rozemlela, smíchala s moukou, cukrem, čokoládou, mlékem, vejci a margarínem. A poté z této směsi upekla křupavé a voňavé čajové koláčky, kterými pohostila nejen sebe a ohroženého syna, ale nezištně se o ochranné amulety s vlastní recepturou rozdělila i s dámami ze sousedství.
Šílenství pokračovalo
V době, kdy válka vstupovala do svého druhého roku, bylo třeba ochranné kouzlo znovu oživit. Volba padla na Francescu Soavi. Když bylo vybráno, nastal podobný scénář - budoucí partner, dopisy a pohlednice, návštěva, 3000 lir, víno, sekera, mýdlo a koláčky…
Zřejmě to tentokráte bylo trochu málo, a proto už po třech týdnech přišla na řadu Virginia Cacioppo, kterou Leonarda nalákala na práci sekretářky ve Florencii. Opět podobný postup jen s tím rozdílem, že celé tělo Virginie bylo rozvařeno včetně krve. A teprve pak z něj Leonarda upekla koláčky. Podle jejích slov se jí tyto koláčky vylepšením receptury nadmíru povedly, protože Virginia byl silnější postavy a byla prý "skutečně sladká" - tento dvojsmysl Leonarda údajně opravdu použila. Vydělala si přitom více peněz než u obou předchozích obětí dohromady - 50 000 lir a mnoho šperků.
Zatčení a proces
Švagrová poslední oběti však pojala podezření, zalarmovala polici a Leonardu zatkli. Ta nejdříve zapírala, až když chtěli obvinit i jejího všemi prostředky chráněného syna, přiznala se. Jako polehčující okolnost u soudu se vší vážností a klidným hlasem zmínila, že svoji oblíbenou naběračku, kterou vybírala tuk z kotlíků, darovala nezištně své vlasti na konci války v době, kdy byla nouze o kovy na zbraně…
Odsoudili ji na třicet let, zemřela ve vězení 15. října 1970. Pro zájemce jsou v Římě dodnes vystavovány její kuchyňské nástroje včetně hrnce na vaření lidí…
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA OSUD ŽENY, KTERÁ Z TĚL ZAVRAŽDĚNÝCH PEKLA KOLÁČKY A VYRÁBĚLA MÝDLO:
