Marina Abramović je světoznámou a výjimečnou srbskou umělkyní. Působí na poli performance art a body art a do historie se zapsala svým kontroverzním projektem Rhythm 0 - experimentem, který ve své době neměl obdoby. O jaký experiment šlo?
Svoboda umění
Marina se narodila v roce 1946 v někdejší Jugoslávii. Studovala na Akademii výtvarného umění v Bělehradě a poté v Záhřebu. Experimentovala s instalacemi (především zvukovými), ale záhy si uvědomila, že je pro ni proces tvorby umění důležitější než samotný výsledek, a tak se performance jevila jako přirozená cesta. Poměrně uvolněné poměry v tehdejší Jugoslávii a postavení jejích rodičů jí umožnily cestovat do západních zemí.
Projekt Rhythm 0
V roce 1974 ji napadla nevídaná myšlenka. Marina vždy chtěla šokovat svými projekty, ale tento byl opravdu pobuřující, hlavně jeho výsledek. Experiment, který se odehrál v Neapoli, nazvala Rhythm 0 a byl spíše psychologického rázu. Měl otestovat, kam až jsou lidé schopni zajít.
Průběh experimentu
Experiment mohl začít. Umělkyně stála na stole v místnosti, kde se nacházelo 72 předmětů. Některé byly neškodné, například kniha, olej, růže, peří a některé byly potenciálně nebezpečné (hřebíky, nůžky, jehly, pistole s jedním nábojem). Ležel tam například také bič, kondom nebo skalpel. Publikum mělo možnost kterýkoli z předmětů vůči Abramović libovolně použít. Odvaha diváků se postupně stupňovala a během šesti hodin se odehrálo něco neskutečného.
Pět hodin zvráceností
Začalo to v poklidu, přítomní Marinu hladili peřím, ostýchavě se jí dotýkali, lechtali ji nebo krmili. Poté ale přitvrdili. Začali umělkyni píchat trny, strhli z ní oblečení, řezali do ní. Jeden z návštěvníků si nasadil prezervativ a snažil se Marinu znásilnit, to mu ale další muž překazil. Také jeden z přítomných nabil pistoli a rozkázal Marině, aby si ji přiložila k hlavě.
Nepodívali se jí do očí
Po skončení šestihodinového experimentu umělkyně ožila a začala chodit volně mezi účastníky, kteří jí ještě před chvílí dělali zvrácené věci. Marina byla nesmírně fyzicky i psychicky unavená a pozoruhodné je, že se každému chtěla podívat do očí, což ale nikdo z nich nedokázal opětovat. Místo toho, aby pořezané a vyčerpané umělkyni pomohli, všichni odešli.
Dejte lidem moc
Umělkyně poté prohlásila: „Když člověku dáte moc vás zabít, klidně to udělá. Jsem pořezaná, málem mě znásilnili a skoro mi prostřelili hlavu. I přes to všechno se mi nikdo z nich nebyl schopný podívat do očí.“
Někteří se ale na to podívali z druhé stránky a prohlásili, že účastníci věděli, že se Marina vyžívá v sadomasochismu a proto jen dělali, co si mysleli, že se od nich vyžaduje.
Fotogalerie