Barbara Lorenzová
30. 10. 2018 12:08

Zdroj: pixabay

Každý z nás asi někdy dostal v dětství na zadek. Možná jen proto, že to bylo v mezích normy, se to na nás (doufejme) nijak zvlášť nepodepsalo. Názory na fyzické tresty dětí se liší snad člověk od člověka. Ve většině evropských dětí jsou však zakázané. U nás ve školách také, ale co ty doma za zavřenými dveřmi.

Každý má své metody

Fyzický trest je zdá se nejrychlejším řešením dané situace, ale nesmí se to přehánět. Psychologové se shodují na tom, že fyzický trest může dítěti způsobit ztrátu sebeúcty a vytvoří se mezi ním a rodičem bariéra. Jenže u malých dětí, je někdy bezpečné plácnutí přes prstíky nebo přes zadek daleko účinnější než vysvětlování, že strkat prsty do zásuvky není příliš dobré.

V každé situaci se musí rodič sám rozhodnout podle své vůle, zda je fyzický trest nutný, či nikoliv. Výchova dítěte není jednoduchá, ale aby někdo děti jen pohlavkoval místo toho, aby se jim snažil vysvětlit proč nesmí to a ono a z jakého důvodu, je krajně nezodpovědné. Musíme si uvědomit, že tak jako všechno i fyzické trestání dětí má svá pravidla, která se dají vztáhnout na všechny dětské duše.

Když už fyzický trest, tak..

Dítě by mělo vždy vědět, proč na něho rodič vztáhnul ruku a mělo by být potrestané hned a ne až za dvě hodiny, kdy to bude nejméně čekat. Rodič si tím akorát podkope důvěru k dítěti, které se ho navíc může začít bát. Rodiče, kteří chtějí, aby se jich dítě bálo, nejsou v pořádku a je škoda, že si vůbec dítě pořídili.

Dalším pravidlem je netrestat dítě ničím jiným, než rukou a nikdy ho nebít do hlavy, či obličeje. Rodiče by si také měli uvědomit, že trestání v afektu podkopává jejich autoritu. Dítě moc dobře vycítí, jestli je rodič v klidu nebo jestli jedná pod nátlakem emocí. Fyzické tresty by neměly sloužit jako nástroj pro získání si respektu a autority. Pokud je dítě nezvladatelné, fyzický trest situaci ještě zhoršuje. Dospělí by měli pamatovat na pravdivý výrok “zlo plodí další zlo” a tím se řídit. Zlobivé děti často potřebují jen zahrnout láskou a pozorností.

Pozitivní motivace

Někteří rodiče by rády upustili od fyzických trestů, ale nevědí jak jinak dítě potrestat. Někdy mnohem lépe funguje pozitivní motivace. Pokud chcete, aby dítě nosilo domů dobré známky, netrestejte ho za ty špatné, ale chvalte ho za ty dobré. Stejně většinou rodič na své děti aplikuje ty výchovné metody, které sám jako dítě zažil. Pokud ho tedy nikdo za dobré známky nechválil, nebude pravděpodobně ani chválit své děti a bude to brát jako samozřejmost.

Léčení starých ran

Asi největším trestem pro děti je, když si na nich rodiče léčí své nezahojené rány, ale to už se dostáváme k jinému tématu. Další pozitivní motivací je vysvětlení následků, např. toho, že se nebude dítě učit. Děti jsou chytré a měly by sami pochopit, co je čeká, když se nebudou snažit. Toto je opravdu složité téma, které se nedá úplně zobecnit. Snad jen můžeme doufat, že každý rodič jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že se nebude muset před svými dětmi stydět za situace, které tzv. nezvládl.