Velkolepou oslavu stých narozenin má za sebou, její fascinující životní příběh pokračuje. Meda Mládková - sběratelka umění a zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa - prožila dosavadní život s vervou, houževnatě a neústupně. A mimochodem, dodnes nesnáší komunisty.
Subtilní dáma, která zasvětila celý život umění, se narodila v rodině sládka zámeckého pivovaru v Zákupech. Otec byl sice dobrý obchodník a dokázal rodinu bez problémů uživit, ovšem doma vládl pevnou rukou.
Fotogalerie
Velké taneční plány
Později se rodina odstěhovala do Smiřic a Meda, v té době ještě Marie Sokolová, navštěvovala královéhradecké klasické gymnázium. Měla v úmyslu studovat obchodní akademii a věnovat se tanci, ale rodiče s tím nesouhlasili. Teprve když ji nechali přeřadit na rodinnou školu a přestěhovala se ke své tetě do Prahy, mohla absolvovat taneční kurzy.
Školu ukončila roku 1936 a o dva roky později (v roce 1938) obdržela diplom profesionální tanečnice u prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové. Za války vystupovala jako tanečnice v Říši a později ve Vídni. Konec války prožila v Praze.
Těžce nesla divoký odsun Němců
Byla svědkem brutality spojené s vyháněním Němců a tento zážitek se stal jedním z důvodů, proč opustila Československo. "Cítila jsem ve vzduchu, že něco není v pořádku. Že lidé v mé zemi si přestali rozumět. Chtěla jsem odejít a měla jsem štěstí, že jsem v roce 1946 mohla odjet studovat do Švýcarska. Když přišel převrat, mně i dalším československým studentům přišel dopis, že se máme vrátit domu. Já jsem ale nechtěla žít v nesvobodné zemi, neměla jsem ráda komunisty, a tak jsem se rozhodla ve Švýcarsku zůstat a pomáhat dalším emigrantům," vyprávěla Meda Mládková v rozhovoru pro Českou televizi.
Všichni muži krásné Medy
Ve Švýcarsku ji chránil jen časově omezený azyl a získání tamního občanství bylo obtížné. Aby si uchovala nabytou svobodu a mohla svobodně cestovat po Evropě, přijala nabídku k sňatku od belgického šlechtice Remi Antoine Josepha de Mûelenaera a roku 1949 se za něj provdala. Získala tak belgický pas a spolu se svým mužem během cest poznala řadu evropských muzeí a galerií.
Roku 1955 se seznámila s ekonomem Janem Mládkem. Krátce nato se rozvedla a roku 1956 začala studovat výtvarné umění na pařížské L’École du Louvre. Ve stejném roce se seznámila s malířem Františkem Kupkou. A to byl zásadní zlom, který krásnou Medu přivedl ke sbírání umění. Během let pak nasbírala největší soukromou sbírku Kupkových děl na světě.
Šťastný život v USA
Mládkovi žili od šedesátých let ve Spojených státech. Zde se stala v dobrém slova smyslu známou propagátorkou umění. Zapadla i mezi takříkajíc smetánku, přátelila se s ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou nebo manželkou prezidenta Laurou Bushovou.
Ačkoli se může zdát její životní styl opulentní, opak je pravdou. Meda je podle mnoha svědectví neskutečně skromná. "Měla sice velkou sbírku designově nádherných šperků, ale nebyly z drahých kovů. Navíc nikdy sama nelétala první třídou a to, co ušetřila, dávala na charitu. Když budovala v Praze muzeum, bydlela v jedné malé místnosti, kde měla jen postel a sprchu," uvedl v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ministr spravedlnosti a blízký spolupracovník Medy Mládkové Jiří Pospíšil.
Meda a Tatiana
Počátkem devadesátých let se Meda Mládková vrátila do Čech, kde po mnoha nepříjemných a složitých peripetiích založila v roce 2002 Museum Kampa. Uskutečnila v něm od té doby přes sto výstav. V současné době v něm probíhá výstava Jak žili Mládkovi, která je věnovaná právě stým narozeninám Medy Mládkové.
Kromě tu od léta běžela divadelní hra s názvem Meda, který mapovala "století" výjimečné ženy. Titulní roli ztvárnila Taťána Dyková. "Hrát tak silnou a zásadovou ženu je pro mě čest. A doufám, že můj výkon potěšil hlavně paní Mládkovou. Té bych chtěla popřát k jejím stým narozeninám nejen zdraví a vitalitu, ale také tu její stále neutuchající radost ze života," připojila ke stým narozeninám své přání herečka.