Denisa Zajíčková
14. 03. 2020 14:00
Zdroj: Instagram @thebirdspapaya
Instagram má své pozlátko, ve kterém je svět dokonalý. Dost často ale uvádí lidi do deprese z toho, že nemají tak úžasný život bez chyb jako ti ostatní. Čas od času se pak objeví někdo, kdo má potřebu dát najevo, že realita je jiná. Seznamte se s mámou tří dětí, která je pyšná na své tělo a nestydí se za to, že se po porodu změnilo.
Zdá se to jako vděčné téma - ta sebeláska. Ukážeme na profilu, že nejsme dokonalí, aby lidé věděli, že být normální je... vlastně normální? Jako by sebeláska byla lék na vše. Na sebeúctu, na šťastný a spokojený život. Na krásné tělo, spokojený vztah. Zní vám to povědomě? Otázka, kterou je nutno si pokládat, spíše zní: Kde leží hranice toho, co je normální a co není. A kdo vlastně může určit, co je normální?
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Holka, co se rozhodla ukázat (skoro) vše
Sarah Nicole Laundry je mámou tří dětí a autorkou blogu The Birds Papaya. Je také propagátorkou zdravého přístupu ke svému tělu a učí ostatní, jak mají své tělo vnímat. S nedokonalostmi, celulitidou, striemi. To činí poměrně kontroverzním způsobem, který si získal na Instagramu téměř milion fanoušků. Jaké jsou ale hranice toho, jací chceme být a jakým způsobem propagovat sebedůvěru? Kde je hranice toho, co sledujícím prezentovat a co ne? Kde leží hranice soukromí na sociálních sítích?
Položili jste si někdy tyto otázky?
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Od hrubých urážek k milionu sledujících
Zabrousíte-li na tento profil, nečekejte vyretušované fashion fotky nebo dokonalý život plný luxusu, který si běžný smrtelník nemůže dovolit. Na účtu @thebirdspapaya najdete celulitidu. Strie. Povislé břicho. Ženu, která ukazuje, jak si holí nohy na dovolené. Džíny, které jsou při sezení v autě těsné. A taky lásku. Děti a rodinu. Šťastnou ženu a upřímný úsměv.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ačkoliv se říká, že v poměřování sebe sama a pomlouvání jsou horší ženy než muži, nemusí tomu být vždycky pravda. Důkazem je přiznání Sarah, která dle svých slov čelila hrubým urážkám a napadání ze strany mužů. Ti se jí za nedokonalosti i vysmívali.
Pravdou také je, že na jejím profilu najdete víc odhalených fotek než těch, na kterých je oblečená. Doslova. Díky tomu jí chodí nespočet sexuálních nabídek. Jistě, jejím záměrem není sexuální podtext, fotky nahého těla jsou však téměř všude. Otázkou je, zda taková prezentace je vůbec nutná. Zda to ukazujete nahotu, jako něco přirozeného, nebo zda je to snaha o vyvolání kontroverze.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hodnota vlastního těla jako nedostižitelný cíl
Svou cestu označuje jako dlouhý proces k sebepoznání za pomoci a podpory manžela. Chtěla se uchýlit k plastickým operacím, trápila se všemožnými dietami a trávila hodiny v posilovně. Jak sama říká, klíčem k úspěchu a správnému pohledu na věc je sebepřijetí. Inspirovala tím miliony žen.
Boj za rovnoprávnost
Sarah se ve svých příspěvcích opakovaně vyjadřuje i k chování mužů, se kterým se setkává. Především upozorňuje na to, že prezentace ženy na sociálních sítích, byť s odhalenými fotografiemi, není nabídkou k neslušným konverzacím či sexu. U žen takovým názorem získává obrovskou popularitu, muži už s ní zas tolik nesouhlasí. Fotografie, kterými za tento názor bojuje, označuje jako "Not an invitation" ("Není to pozvání").
Zároveň je však nutno se na ten profil podívat i kritickým pohledem, kdy nevidíte sice nic ale zároveň všechno. Dnešním trendem je šokovat, protože jen když lidi šokujete, můžete je zaujmout a věnují vám svůj prostor na sociálních sítích. Svůj čas. Svojí pozornost. To se Sarah nepochybně daří, ačkoliv způsobem, který nemusí být každému po chuti.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jedná se záměrně o fotografie, které by mohly být vnímány jako sexuální provokace. Sarah argumentuje tím, že se snaží dát najevo vlastnictví svého těla, které je pouze její a nepatří mužům.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Je na uvážení každého, zda je mu prezentace takové "normálnosti" sympatická či není. Při vlivu sociálních médiích, kterému každý den v tomto světě čelíme, je však záslužnou prací ukázat, že svět není černobílý.
Perfektní make-up a strie
Jedné věci si na jejím účtu nelze nevšimnout. Ačkoliv ukazuje všechny své nedostatky a ženy se díky ní cítí být normálními, vždy má na fotkách perfektní make-up. Je nádherně oblečená. A co víc? Neodpustí si upřímný úsměv s prostou radostí ze života. Přestože se snaží vyvrátit dokonalé instagramové fashion fotky, které nemají jedinou chybu, paradoxně se stává módní ikonou. Rozhodně stojí za to ocenit nejen její vnitřní krásu a boj za normální těla, ale i krásu vnější, vkus na oblékání a beauty podtext celého profilu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Sebeláska jako klamání vlastní odpovědnosti
Od malička nás učí, že dokonalost je pomíjivá. Tak to možná je. Ale co se stane ve chvíli, kdy svou mysl naučíte, že se musíte milovat takoví, jací jste? Přestanete na sobě pracovat? A co máte vlastně milovat? Své tělo nebo své úspěchy, svou inteligenci či svou povahu? Když budete milovat svou inteligenci, znamená to, že je pro vás již dostatečná a nepotřebujete na ní pracovat? Jaký je tedy rozdíl mezi ustavičnou prací na sobě a sebeláskou? Jaká je vůbec hranice mezi tím, kdy přijmeme samy sebe a kdy opravdu chceme být lepší?
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vlny dokonalosti na Instagramu
Pokud se zaměříte na profily sociálních sítí, zjistíte, že určité proudy přicházejí ve vlnách. Začalo to, když jsme na svůj účet dávali úplně každou fotku, bez ohledu na kvalitu. Pokračovalo vylepšováním kvality, bílými rámečky, aplikací Snapseed s filtrem drama či vylepšováním pleti přes filtr "portrét". A najednou tu byl proud normálnosti. Nabádal k tomu, aby byl člověk svůj a obyčejný. Aby nelpěl na dokonalosti. Aby ukázal, že jsme všichni normální.
Tak co je vlastně správně a co špatně? Dá se vůbec určit, co je na sociálních sítích špatně? Jaká prezentace je správně? Když řekneme "Buď svůj!", jaká je podstata takového bytí?
Přes veškeré klišé, které téma sebelásky přináší, je pořád jedním z nejvyhledávanějších na sociálních sítích. Tisíce influencerů své sledující učí, jak být šťastný sám se sebou, jak přijmout sám sebe, jak milovat své tělo. Často se stane, že ti, kteří takovému postoji učí, se později sami přiznávají k poruchám příjmů potravy, k psychickým problémům či návštěvám psychologa.
Aby však nedošlo k omylu, v tomto je nutno si uvědomit důležitou věc. Navštěvovat psychologa je normální. Stejně tak, jako navštěvovat obvodního lékaře. Péče o psychické zdraví je stejně důležitá jako péče o fyzickou schránku. V Americe má psychologa každý, stejně jako zubaře, pouze v Čechách je to vnímáno jako něco divného. Buďme tou osvětou a malými influencery, co budou šířit názor, který může někomu pomoct najít odhodlání pomoc přijmout.
A to je možná to nejdůležitější, co by nám téma sebelásky mělo dát za informaci. Tu, že neexistují limity toho, co je normální. Co je dobré pro jednoho, nemusí být pro druhého. To, že se necítíme vždy v dobré náladě, neznamená, že se nemáme rádi. To, že být sám sebou je jednou z nejcennějších věcí na světě.
A nezapomeňte si vzít příklad z Oscara Wildea. Ten říkal, že největším uměním na světě je žít, neboť většina lidí pouze existuje. Ať už dokonalá či nedokonalá v životě, na Instagramu nebo na fotce. Sebeláska je totiž taky jen úhel pohledu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Znáte nějaké další profily, které se věnují sebelásce? Dejte nám vědět na Instagramu @extralife.cz!
Zdroj: Instagram, catersnews.com
