Říká se, že ženy patří k té něžnější polovině lidstva. Jenže vždy se najde nějaká výjimka, která zavedené pravidlo ruší. Madagaskarská královna Ranavalona I. patřila mezi nejkrutější ženy historie. Zemi vládla do roku 1861 a zanechala po sobě tisíce mrtvých.
Královna přišla na svět roku 1778. Tehdy nosila jméno Rabodoandrianampoinimerina. Nejdříve nepřemýšlela nad tím, že by ovládla celý Madagaskar. Byla manželkou krále a byla klidná. Jenže v roce 1828 král zemřel a trůn byl volný. Bylo nutné rychle jednat.
Ranavalona se zabarikádovala ve svém paláci a zabila každého, kdo se jí chtěl postavit na odpor. Likvidovala vojáky, soudce i kmenové stařešiny. Každý, kdo s ní nesouhlasil, musel zmizet. Neštítila se ani toho, že nechala pozabíjet část své rodiny. Vyhnala křesťany a pokrokové myslitele. Zastavila reformy školství, země se vrátila v čase. Ale Ranavalona byla spokojená.
Trpěla zřejmě několika psychickými poruchami. Libovala si v mučení a trýznění vězňů. Za její vlády se v justičním systému praktikoval nezvyklý test viny. Podezřelý musel sníst jedovatý ořech. Pokud náhodou přežil, svědčilo to o tom, že je před zákonem čistý. Ranavalona I. také nechala veřejně vystavit hlavy zabitých francouzských vojáků.
Nakonec se jí na odpor postavil její vlastní syn Radma II. Ten krutý odkaz své matky nectil a se spojenci přemýšlel, jak ji odstřihnout od moci. Svrhnout matku ale už nestihl. Přišla si pro smrt. Prý zemřela v klidu. Roku 1861 tak skončila její děsivá vláda a podmínky na Madagaskaru se pod vedením Radmy II. začaly lepšit.