Barbora Novotná
13. 07. 2019 14:00
Zdroj:
Celý národ ji miloval a uznával. Vytvořila představu o československé první dámě a svému muži, našemu druhému prezidentovi Edvardu Benešovi, stála vždy po boku. Vzdělaná, inteligentní a elegantní žena se stala módní ikonou. Přesto smrt Hany Benešové zůstala v komunistickém tisku takřka bez povšimnutí
S budoucím manželem se Anna Vlčková seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. Společně tam navštěvovali přednášky francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně. Po zasnoubení v květnu 1906 si Anna změnila jméno na Hana, protože jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí. Také Beneš si změnil jméno: místo původního Eduard si začal říkat Edvard. Svatba proběhla na podzim roku 1909. V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna.
Fotogalerie
Během první republiky vstoupila do povědomí lidí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Vzhledem ke špatnému psychickému stavu Charlotty Masarykové to byla až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě.
Symbolem elegance
Byla vzdělaná, inteligentní, a ačkoli neměla zrovna postavu modelky, stala se módní ikonou a symbolem elegance. „Měla velice dobrý vkus,“ svěřil se v jednom rozhovoru uznávaný historik Petr Zídek.
Hana Benešová byla svému manželovi oporou, starala se mu o domácnost a také plnila úlohu jakési sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje a po odchodu Beneše do exilu strávila Benešová kvůli jeho politickým aktivitám jedenáct měsíců ve vězení. Neviděli se tři roky. Znovu se setkali až na začátku roku 1919.
Životní zklamání
Benešovi se v té době museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti. Jediné těhotenství paní Hany skončilo potratem (některé zdroje dokonce uvádějí tři samovolné potraty). Byla to pro ni velká životní tragédie, se kterou se nikdy nevyrovnala.
Do komunistického puče v únoru 1948 prožívala první dáma své nejlepší roky. Paní Benešovou národ miloval a uznával ji. Vývoj od nastoupení prezidentského úřadu v roce 1935 a zejména po roce 1945 však stál Edvarda Beneše mnoho sil, za což zaplatil postupným zhoršováním svého zdravotního stavu. Abdikoval v červnu 1948 a v září téhož roku zemřel.
Život bez manžela
Po smrti svého manžela nežila Hana Benešová nijak opuštěně ani izolovaně. Navštěvovala koncerty klasické hudby a umělecké výstavy. Přijímala návštěvy, často z širšího rodinného kruhu Edvarda Beneše a T. G. Masaryka. Mezi její důvěrné přátele patřila například herečka Leopolda Dostalová.
Zemřela 2. prosince 1974 v bytě na Loretánském náměstí, kde byla neustále pod dohledem Státní bezpečnosti. Drobnou informaci o jejím pohřbu (bez přesného data úmrtí) přinesly komunistické noviny až v pondělí 9. prosince, tj. až po pohřbu, který se konal v sobotu 7. prosince 1974.
Faktem zůstává, že Hana Benešová byla nejvýraznější a možná nikdy nepřekonanou první dámou československé i české historie. Když na konci roku 1974 zemřela, zůstalo to v komunistickém tisku takřka bez povšimnutí. I tak na její pohřeb v pražských Strašnicích dorazilo skoro tisíc lidí.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA ŽIVOT HANY BENEŠOVÉ!
Fotogalerie
Čtěte seriál Extralife.cz: První dámy Československa
Charlotta Garrigue-Masaryková: Obdivuhodná žena, kterou raději zbavili svéprávnosti
První dáma Hana Benešová: Pro veřejnost dokonalá, v soukromí nešťastná – nemohla mít děti
Krutý osud prezidenta Háchy a jeho Milady: Byla „první slečnou“ protektorátu, skončila na ulici
Marta Gottwaldová byla spíše karikaturou první dámy: Lidé z ní měli legraci
Marie Zápotocká, soudružka první dáma z lidu. Prezidenta veřejně oslovovala „táto“
První dáma Božena Novotná: Neuměla nakládat s penězi a z Hradu odešla s ostudou
