Barbara Lorenzová
26. 10. 2018 12:11
Zdroj: pixabay
Zatoužili jste někdy po schopnosti létat nebo sníte o překonání gravitační síly a odpoutání se od Země? Dnes, kdy oblohu brázdí tisíce letadel a lidstvo zanechalo svou stopu na měsíci, není nic nemožné. K pocitu volnosti a svobody, který vnímáme při pozorování dravých ptáků za letu, se asi nejvíce můžeme přiblížit pouze při paraglidingu.
Překonání strachu
Létání na závěsných kluzácích, neboli paragliding je poměrně mladý adrenalinový sport. Nejnáročnější je umět bezpečně odstartovat a přistát, přičemž začátečník musí překonat přirozený strach. Podstatou startu je bezpečné rozběhnutí kluzáku tak, aby jeho rychlost vůči vzduchu byla dostatečná pro vytvoření vztlaku, který překoná tíhu pilota.
Řízení padáku
Padákový kluzák je zařízení pro sportovní létání, které nemá pevnou vnitřní konstrukci. Horní látková část padákového kluzáku (tzv. vrchlík) se prouděním vzduchu nafoukne do tvaru křídla a vytváří tak při pohybu vzduchem vztlakovou sílu, která je pomocí závěsných lan přenášena na postroj pilota. Pilot ovládá padákový kluzák pomocí řídicích šňůr - takzvaných řidiček. Řidičkami se stahuje část zadní - odtokové hrany kluzáku, čímž se mění čelní odpor kluzáku na té straně, na které byla stažena řidička.
Řízení kluzáku - změnu směru letu lze provádět řidičkami jen v horizontální rovině, padákový kluzák nemůže sám od sebe stoupat. Ke stoupání se využívají stoupavé vzdušné proudy. Pro začátečníky jsou určena školní křídla, která zajistí bezpečné rozvinutí padáku i při selhání pilota.
Trénovat, trénovat
Chcete-li se stát pilotem padákového kluzáku, musíte absolvovat kurz, ve kterém zvládnete teorii létání, kde si zopakujete potřebné znalosti fyziky ze střední školy, seznámíte se základy meteorologie a technikou ovládání kluzáku. Poté přijde fyzicky náročný výcvik, kdy na vhodném svahu trénujete starty, krátké lety a přistání. Po přistání sbalíte vrchlík do tzv. „květáku“ a po svých stoupáte zpět na místo startu a tak dokola, až zvládnete bezpečně startovat a přistávat.
Následně se můžete vydat třeba do italských dolomitů a stále ještě pod dozorem instruktora zažít svůj první skutečný let. Zde budete potřebovat trochu kuráže a překonat strach. Rozběhnout se z kopce, za kterým není nic než vzduch a až kilometr pod vámi se nachází země, není úplnou samozřejmostí. V této fázi výcviku provádíte za letu různé manévry s křídlem, aby jste získali návyky, jak je bezpečně ovládat za každé situace.
Nechat se unášet
Třešničkou na dortu je létání v termických stoupavých proudech, kdy se můžeme dlouhé hodiny oddávat euforickým pocitům svobody a volnosti. Stoupavé vzdušné proudy vznikají vlivem ohřívání vzduchu na slunných svazích. Podaří-li se nám dostat do takového termického vzdušného proudu, můžeme bez problémů vystoupat do několikakilometrových výšek a následně provádět dálkové přelety. Působení termických stoupavých proudů můžeme nejlépe pozorovat při letu dravých ptáků (paraglidisté jim říkají „profesoři“) kdy vidíme, jak bez jediného pohybu křídel stoupají výš a výš.
Paragliding je nádherný sport, plný adrenalinu, pocitu volnosti a svobody. Ale také nebezpečí plynoucího z nezvládnuté techniky letu nebo špatného odhadu vývoje počasí. Nicméně instruktoři paraglidingu se shodují, že tento letecký sport není víc nebezpečný, než jízda na kole.
