Veronika Mottlová
27. 10. 2019 07:30
Zdroj: archiv
Žofie z Hohenbergu, dcera následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, měla šťastné dětství na zámku Konopiště a před sebou zářnou budoucnost. To vše ukončil roku 1914 tzv. sarajevský atentát. Jaký byl další osud dcery následníka císařského trůnu a nadané malířky?
Je tomu právě 29 let, kdy 27. října 1990 ve věku 89 let zemřela Sofie Nostitz-Rieneck, neboli také Žofie s Hohenbergu. Dcera Františka Ferdinanda I. Habsburského d´Este a hraběnky Žofie Chotkové z Chotkova a Vojnína. Pro mnohé je dnes pouze ženou, která si po revoluci činila nároky na majetek, jenž jí podle platného československého práva již nepatřil. Od roku 1920 byla totiž ženou hraběte Fridricha Nostitz–Rienecka a přihlásila se k německé národnosti.
Fotogalerie
Život na Konopišti
Žofie – celým jménem Žofie Marie Antonie Ignacie Alberta, kněžna z Hohenbergu – se narodila 24. července roku 1901 na malebném zámku Konopiště nedaleko Benešova u Prahy.
Na Konopišti jí nikdo neřekl jinak než Žofinka. Vždyť si s bratry pouštěla po zdejším rybníku parník, zdobila tu stromeček nebo vydávala časopis, tzv. Konopišťský oznamovatel s podtitulem Naše děti (který vtipně přejmenovala na Naše zvířectvo). Vše ilustrovala nádhernými zvířátky, povídkami, inzeráty a vtipnými karikaturami. Ostatně mnoho z jejích malířských výtvorů můžete dodnes obdivovat v soukromých pokojích na konopišťském zámku.
Tak nám zabili Ferdinanda...
28. červen 1914 neznamenal jen tzv. sarajevský atentát, faktický počátek 1. světové války, ale byl to i konec dětství tří potomků zavražděného manželského páru Františka Ferdinanda a Žofie. Smutná zpráva je zastihla na zámku Chlum u Třeboně, kde je rodiče nechali v péči vychovatelů, aby se s nimi později setkali na Konopišti.
Osud tomu však nepřál. Srbský atentátník Gavrilo Princip vypálil dvě kulky, obě byly fatální. Jedna zasáhla Františka Ferdinanda do krční tepny, druhá Žofii do oblasti žaludku.
Ale život šel dál …
Děti se spolu s doprovodem vrátily na domovský zámek Konopiště, kde také strávily zbytek 1. světové války. O Žofinku, Maxe a Ernsta se starala především mladší sestra Žofie, Marie Jindřiška Chotková. Ve výchově ji doplňovali Otto Lev Stanovský a později Jaroslav, kníže Thun-Hohenstein.
Rodinný život
Roku 1920 se Žofie v Děčíně provdala za hraběte Fridricha Nostitz-Rienecka. Z manželství se narodily čtyři děti, tři synové a dcera. Rodina se hlásila k německé národnosti, a tak synové během druhé světové války narukovali do Wehrmachtu.
Nejstarší syn Erwein, který se narodil roku 1921, zemřel v sovětském zajetí roku 1949. Mladší syn Franz narozený roku 1923 zemřel v bojích na východní frontě. Další sourozenci, nejmladší syn Aloys narozený roku 1925 stejně jako dcera Sophie narozená roku 1929, válku přežili.
Po válce
V říjnu 1945 dostala rodina povolení vycestovat do Rakouska a následujícího roku tak učinila. Domov nalezla na zámku Geyeregg ve Štýrsku – na panství, které patřilo do Žofiina dědictví. Později však rodina přesídlila do Salcburku.
A co Konopiště…
Zámek Konopiště Žofie navštívila až po šedesáti letech roku 1981. O mnoho let také přežila své dva bratry Maxe a Ernsta. Ti nesouhlasili s režimem, který hodlal nastolit Adolf Hitler, a také za to zaplatili zdravím v koncentračních táborech. Je tak paradoxem, že Žofiini synové bojovali a zemřeli za opačnou ideologii.
A Žofie?
Prý to byla milá a laskavá paní, která nikdy nepřestala Českou republiku považovat za svou vlast. A v hokeji jí vždy držela palce...
