Zuzana Aidomoanová
24. 09. 2019 15:23
Zdroj: Česká televize
Bude tomu 35 let, kdy vyhořel výchovný ústav v Měděnci. Zemřelo při něm 26 chovanek. Tragédie nebyla nikdy zcela objasněna. Film režiséra Filipa Renče Requiem pro panenku sice informace o požáru dostal do povědomí širší veřejnosti, zcela ale neodpovídá skutečným událostem.
Měděnec je malá obec v Krušných horách v okrese Ústí nad Labem. Žije tu něco přes sto obyvatel. Budova zdejšího Ústavu sociální péče nebyla zdaleka tak ponurá, jak ji vylíčil Renč. Byla to jedna z nejkrásnějších staveb v obci, obklopovala ji navíc okouzlující zahrada. Šlo nicméně o dvoupatrový objekt s dřevěnou nadstavbou, který nesplňovala ani základní bezpečnostní předpisy. Nebyl zde ani žádný nouzový východ. Na tragédii, která se tu odehrála v noci z 1. na 2. listopadu 1984, tak bylo postaráno...
Fotogalerie
Co se vlastně stalo?
V průběhu času se budova nechvalně proslulého ústavu v Měděnci využívala různě. Původně šlo o továrnu na zpracování nití. Ta byla zrušena, aby ji později nahradila poddůstojnická škola Pohraniční stráže. Když zde vznikl Ústav výchovné péče, o chovanky se staraly řádové sestry. Až v roce 1975 o ně začali pečovat civilní zaměstnanci.
Průběh tragického požáru, který vzal život 26 postiženým chovankám a několik dalších zranil, je dodnes plný spekulací. Hořet začalo v nočních hodinách z 1. na 2. listopadu, podle hasičů požár vznikl v prvním patře. Tam byla skříň s novinami, kterou měla zapálit tehdy šestnáctiletá Eva Kováčová.
Eva byla sice problémová, ale chytrá a bystrá dívka, která do tohoto zařízení nepatřila. Byla sem umístěna proto, že si s ní v jiných ústavech nedokázali poradit. Jenže zdejší personál Evu nezvládal už vůbec. Vychovatelky se tak pokoušely o její zklidnění tišícími léky, které využívaly i u jiných chovanek, což bylo tehdy běžné. Příkoří, které ve filmu Requiem pro panenku popisuje Renč, však mohlo být pouze režisérovou fikcí.
Slova, která vzbudila nevoli
"Pochopte, že já kašlu na realitu, nenatáčel jsem reportáž do zpráv. Skutečné události jsou jen volnou inspirací pro scenáristy a režiséry, aby si z nich vybrali, co chtějí. Ale pečlivě jsem tehdy studoval soudní spisy v Ústí nad Labem a žádné faktické chyby jsem se nedopustil. Vychovatelky byly odsouzené, příkoří se tam dělo," prohlásil už dříve Renč a popudil tím mnoho místních. To autor knižní předlohy Josef Klíma se za filmovou verzi události omluvil.
Někteří obyvatelé Měděnce přísahali, že zde k žádnému násilí nedocházelo. Sama Eva k dívkám rozhodně nebyla nijak zvlášť citlivá, ačkoliv prohlásila, že požárem chtěla upozornit na to, co se v ústavu dělo.
S požárem se nepočítalo
Nešlo jen o nouzový východ. V okolí ústavu nebyl ani žádný hydrant, takže hasiči museli vodu dovážet cisternovou kyvadlovou dopravou. K ohni navíc dojeli pozdě, dozvěděli se o něm pozdě proto, že telefony byly zamčené. Údajně v ústavu měly chybět i hasicí přístroje, podle některých výpovědí v ústavu byly, ale nikdo je neuměl použít.
V době požáru měly službu jen dvě vychovatelky, které pomáhaly s evakuací dívek. Jenže dívky byly zvyklé na noční buzení na toaletu, takže se při požáru zase měly vracet zpátky do svých pokojů.
Hovoří se o neaktivitě hasičů, ale nutno dodat, že na takový požár nebyli ani dostatečně vybavení. Pomáhali i lidé z okolí, mezi nimi i číšník z blízké restaurace. Při záchraně dívek měl riskovat vlastní život, ale také se dostat do konfliktu s hasiči. Po požáru byl dokonce stíhán pro násilnou trestnou činnost kvůli střetu s hasiči. Nakonec však bylo stíháno zastaveno a číšník posléze dostal vyznamenání za statečnost.
Z Evy se stal René
Žhářka Eva, kterou umístili mezi těžce postižené dívky, byla za svůj čin odsouzená k pětiletému trestu. Ve vězení nakonec kvůli fyzickým útokům na dozorce pobyla devět let. Po propuštění na svobodu podstoupila změnu pohlaví. Stal se z ní René. I jako muž se však nevyhnul psychiatrii, byl tam umístěn hned několikrát. Dokonce se znovu pokusil založit požár.
Narušená psychika Evy, později Reného, měla zřejmě původ v krutém dětství, kdy zažila fyzické týrání i pokus o znásilnění. René v červenci 2014 spáchal sebevraždu skokem pod vlak.
PODÍVEJTE SE DO FOTOGALERIE.
