Když se sejdete s kamarádkami na kafe, nejspíš na ně hned nevybalíte, že byste se raději šla projít, protože sezení vám v těchto dnech nedělá úplně dobře. A nepohodlnou židli nemáte. Váš stud vám nedovoluje se o trápení zmínit. Jsou to ale přece vaše kamarádky, tak proč se jejich reakce vlastně bojíte?
Co se týká pohlavních nemocí, je to velmi citlivé téma. I mezi nejlepšími přáteli nebo nejbližší rodinou. Je to prostě něco „o čem se nemluví“. Příčinou, proč tomu tak je, může být strach z nepochopení, potencionálního odporu se dotknout vůbec vaší ruky, protože by se mohli nakazit nebo čistě jen váš subjektivní stud, že se vám (nějakým způsobem) vůbec podařilo se s tímto neduhem setkat.
Pohlavní nemoci jsou zkrátka tabu. „Nejlepší“ zkušeností, jak se s nimi vypořádat, ať už slovně pomoci kamarádce, nebo naučit se chápat, že to nemusí být nutně známkou toho, že se dotyčná osoba nemyje, je zakusit si to na vlastní kůži.
Ono je docela dost možné, že jste i nějakou už měla, ale v podstatě jste o tom nevěděla. Nebo jste to prostě jen „přešla“. Ke gynekologovi se s největší pravděpodobností nehrnete jako na odpolední kávu s přáteli, tudíž počkáte, jestli ty pupínky samy od sebe zase nezmizí. No, když ale nezmizí, tak na tu kávu ke gynekologovi přeci jen musíte. A je docela dost možné, že vám po prohlídce řekne onu nežádoucí diagnózu: „Máte pohlavní nemoc.“
Mezi ty nejznámější patří kapavka, syfilis a AIDS. Dostat ale můžete i genitální bradavice nebo opar, muňky, kandidózu, molusku nebo trichomoniázu. To, že jste nemocná, se nemusí projevit ihned. Některé viry ve vás můžou „spinkat“ i několik let, a pak, když se jim zachce, se proberou a pěkně vás potrápí. Jak u mužů, tak i u žen jsou tato intimní místa velmi citlivá, tudíž když se vám „poštěstí“ a jedna z těchto příhod vás postihne, rozhodně si užijete své.
Je proto důležité nezapomínat na prevenci a při sexu se chránit. To je právě ten nejčastější způsob přenosu. I když vám přijde nechutné si sedat v restauraci na záchodě na prkénko, je nákaza nějakou infekcí mnohem méně pravděpodobná než od vašeho sexuálního partnera.
Rozhodně vyrážky ani sebemenší nepříjemné svědění neignorujte a nečekejte „až to přejde“. Gynekolog je tu od toho, aby vám pomohl a ne se vám smál. A buďte si jistá, že nejste první ani poslední, která za ním s nějakým „tajným“ problémem přišla.