Barbara Lorenzová
05. 12. 2018 11:24
Zdroj: pixabay
Počet lidí, kteří dobrovolně končí svůj život sebevraždou, má od 70. let 20. století, i přes četné lokální výkyvy a krátkodobá období růstu, klesající trend. Nicméně je vypozorováno, že v některých ročních obdobích si lidé na život sáhnou častěji než jindy. Jsou opravdu Vánoce statisticky černé období s největším počtem sebevražd? Podívejme se na tento smutný trend v číslech.
Trend sebevražd klesá
Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v roce 2016, kdy svůj život sebevraždou ukončilo 1 316 osob. Podobně nízký, pod 1 400, byl počet sebevražd také v letech 2007, 2008 a 2015. Poválečné maximum patří roku 1970 s 2 824 zemřelými sebevraždou. V posledním desetiletí počet zemřelých sebevraždou kulminoval v roce 2012, kdy bylo zaznamenáno 1 647 úmrtí zaviněné sebevraždou.
Muži nebo ženy?
Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy. Počet sebevražd mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem sebevražd žen. V druhé polovině devadesátých let se převaha mužů zvýšila na trojnásobek a od roku 2004 každoročně přesahuje čtyřnásobek počtu žen. V posledním pětiletém období 2012–2016 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4,4 sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo v průměru ročně 1 209 mužů a jen 273 žen.
Věk
Počet sebevražd se postupně s věkem zvyšuje až k maximu kolem 50. roku věku, po 60. roku věku jich opět relativně ubývá. Tento věkově specifický profil úmrtnosti na sebevraždy se v čase výrazně neměnil, přičemž ve většině věkových skupin došlo ke snížení úmrtnosti. V období 2012–2016 byla sebevražednost nejvyšší ve věku 50–54 let, přičemž míra úmrtnosti dosáhla u mužů úrovně 2,4 a u žen 0,6 sebevražd na 100 tisíc obyvatel.
Nejčastější způsoby sebevražd
Nejvíce lidí volí pro svou dobrovolnou smrt oběšení. U mužů tento způsob převažuje výrazněji než u žen. Oběšením umírá více než 60 % sebevrahů-mužů , zatímco mezi ženami obvykle 40–45 %. Druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy je u žen otrávení (21 %), a to i přesto, že počet i relativní váha takto zemřelých osob mezi zemřelými sebevraždou se v průběhu desetiletí významně snížila.
Svůj vliv zde určitě měla změna způsobu vytápění domácností, větší bezpečnost plynových spotřebičů apod. U mužů je druhou nejčastější formou dokonané sebevraždy v současné době zastřelení (13 %), které je u žen evidováno naopak zřídka (2 %).
Další větší skupinu sebevražd (zejména u žen) naplňují sebevraždy skokem z výšky, jejichž zastoupení se naopak během let zvýšilo, u mužů na 10 % a u žen až na 19 %. Stejně jako u mužů, tak i u žen do 40 let věku byly výrazněji zastoupeny sebevraždy skokem pod auto či vlak.
Jsou Vánoce opravdu tak černé?
Podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o Vánocích, protože si více uvědomují svoji osamělost nebo na podzim, kdy mají chmurnou náladu. To ale statistiky nedokazují. Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd. V období 2012–2016 průměrně 99 osob, tj. necelých 7 % ročního počtu. Maximální počet zemřelých sebevraždou naopak vykazují jarní měsíce, za poslední pětileté období to byl březen a duben - průměrně 141, resp. 139 úmrtí za měsíc, tj. cca 9,5 % ročního počtu v každém měsíci.
Více v pondělí než v sobotu
Sebevražednost se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu. Zatímco celkový počet zemřelých je do jednotlivých dnů v týdnu rozložen v podstatě rovnoměrně, sebevražd je relativně mírně více v pondělí a méně ve dnech víkendu, zejména v sobotu. V průměru denně spáchají sebevraždu 4 osoby. Nejvyšší denní počet evidovaný za posledních deset let byl 14 osob a bylo to 15. 9. 2014.
Fotogalerie
