Imrich Rešeta
04. 09. 2020 16:14
Zdroj: ESO
Jmenuje se NGC 2899 a na neobvyklém vzhledu této planetární mlhoviny se podílejí síly dvou planet, které ohýbají oblaka plynu.
Nemá ani pořádné jméno a ve skutečnosti jde o bublinu plynu, ale za to patří k nejpůsobivějším úkazům, které se dosud povedlo ve vesmíru zaznamenat.
Vesmírný motýl
Vznáší se v souhvězdí Plachet a je od nás vzdálena přibližně 3000 až 6500 světelných let. Jde o planetární mlhovinu NGC 2899, která svou symetrickou strukturou, barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla.
Za barvu je zodpovědný plynný vodík svítící červenofialově v kruhu kolem oblaku modravého kyslíku. Podoba motýla je vzácná, pouze 10 až 20 procent mlhovin má bipolární tvar. V tomto případě patrně může za formu mlhoviny dvojice hvězd, která se v ní nachází. Když jedna z nich dospěla do finální fáze vývoje, uvolnila vnější plynovou skořápku. Do ní následně zasahuje druhá hvězda, která ji ohýbá do laloků připomínajících křídla motýla.
Snímek pořídil jeden ze čtyř teleskopů systému ESO/VLT s primárním zrcadlem o průměru 8,2 metru, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. Jde o součást programu ESO Cosmic Gems, jehož úkolem s pomocí snímků vizuálně atraktivních astronomických objektů popularizovat vědu.
Planeta to není
Byť by k tomu mohl název svádět, planetární mlhoviny nemají nic společného s planetami. Už jejich první pozorovatelé, jako třeba astronom William Herschel, který je v roce 1782 poprvé zaznamenal, je popisovali jako zdánlivě planetární.
Ve skutečnosti vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězdy, kdy její jádro zkolabuje a hvězda odvrhne vnější skořápku plynu bohatou na těžší chemické prvky. Odhalené jádro hvězdy, nyní bílý trpaslík, produkuje ultrafialové záření, které kooperuje s plynem a zahřívá ho až na 10 000 stupňů Celsia. Tím dochází k jeho rozsvěcování až do doby, než se rozptýlí v prostoru. Tento proces trvá, z hlediska vesmíru, zanedbatelné tisíce let.
Zdroje: eso.org, popsci.com
