V celé paletě úzkostných poruch je jedna, která ostatní v intenzitě prožívané úzkosti dalekosáhle předčí. Říká se jí panická porucha či panická ataka, přesně jde o panickou úzkostnou poruchu. Provází ji symptomy zaměnitelné s infarktem myokardu, astmatem nebo epilepsií. Postižený navíc bývá přesvědčený o tom, že opravdu nějakou závažnou chorobou trpí. Ve chvíli ataky má pocit, že umírá.
Jde o psychické onemocnění, které charakterizují nenadálé velmi intenzivní záchvaty úzkosti, strachu až hrůzy. Většinou netrvají déle než několik minut, avšak pro postiženého jde o mimořádně děsivý zážitek. Intenzivní pocity strachu vystřídá strach o sebe a svůj život.
Fotogalerie
Příznaky
Panická ataka nespočívá jenom v silné emoční bouři, která se navíc prohlubuje kvůli pocitům ztráty sebekontroly a strachu o své zdraví, ať již fyzické či duševní. Nepříjemné pocity při záchvatu provází i tělesné příznaky, jako je zrychlený tep, bušení srdce, zkrácený dech až pocity nedostatku vzduchu, návaly horka nebo zimnice, třes, mravenčení v končetinách, pocení, bolesti žaludku, pocity na zvracení aj. Po záchvatu může zůstat třes, pocity napětí nebo vyčerpání, někdy postižený pociťuje uvolnění až letargii.
Jak se panická porucha pozná?
Postižení často vyhledávají léčbu, protože se bojí o svůj život. Jenže pomoc očekávají od praktických lékařů nebo specialistů jako je kardiolog, gastroenterolog či neurolog. Ti pochopitelně nenajdou žádnou zjevnou příčinu záchvatů, což ještě zhoršuje stav postiženého. Na druhé straně je třeba vyloučit choroby, které mohou mít stejné symptomy. Odborná léčba, po správně stanovené diagnóze, spočívá především v psychoterapii a farmakologii.
Pod vlivem pocitů
Bez odborné pomoci člověk na záchvat paniky reaguje únikem. Snaží se vyhýbat situacím a místům, kde k záchvatu došlo. To může přerůst v další problémy v podobě strachu z otevřených prostor, dopravních prostředků, čekání ve frontě apod. Panická porucha může člověka vyřadit z běžného života. Lidé pak žijí v sociální izolaci. Nezřídka se u nich vyvíjí závislost na návykových látkách. Výjimkou nejsou ani depresivní stavy a sklony k sebevraždám. Úzkostné stavy se bez vhodné léčby časem zhoršují. To je hlavní důvod, proč s nimi něco dělat.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE A DOZVÍTE SE O PANICKÉ PORUŠE VÍC:
Fotogalerie
Literatura:
Baker, Roger: Jak překonat panické ataky. Příručka s okamžitým účinkem proti strachu. Praha: Grada, 2013.
Vymětal, Jan a kol.: Speciální psychoterapie. Praha: Grada, 2007.