Imrich Rešeta
02. 03. 2020 13:23
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Od zaoceánských plaveb ji neodradilo ani to, že se s ní potopil Titanic. Žena z velké rodiny prožila pestrý život v mnoha koutech světa a obklopena lidmi. Konce se ale dočkala v osamění.
Violet Constance Jessop se narodila 2. října 1887 v Argentině jako první z devíti dětí irským přistěhovalcům Williamu a Katherine. Stejně jako pro mnohé jejich sousedy původem z ostrovů, i pro ně představovala Argentina nový začátek. On se staral o chov ovcí, ona vedla domácnost. Až do doby, než se jim narodilo další dítě a zodpovědnost za chod domu musela převzít nejstarší Violet. Tady se patrně zrodil její smysl pro povinnost a pomoc druhým, neboť i když později na lodích sloužila jako stevardka sedmnáctihodinové směny, podle pamětníků se i přes únavu k hostům vždy chovala přívětivě a s úsměvem na tváři. A tady taky pramení její nezdolnost. V útlém věku onemocněla na tuberkulózu, a byť jí doktoři nedávali šanci na přežití, přežila nakonec ona je. Zemřela až v květnu 1971 ve věku třiaosmdesáti let.
Fotogalerie
Rodinné neštěstí
Violet bylo šestnáct, když umírá otec, a rodina se přestěhuje do Anglie. Dívka navštěvuje klášterní školu a stará se o nejmladší sestru, protože matka pracuje jako stevardka na lodích. Matka ale onemocní, a tak je mladá dívka nucena převzít znova zodpovědnost za rodinu a najít si zaměstnání. Rozhodne se zkusit to také na vodě.
Hned na prvním pohovoru šlo všechno hladce až do doby, než jí řekli, že je na tu práci moc mladá a atraktivní. Slíbila proto, že se oblékne nenápadně a bude co nejvíc opatrná a pečující. Tak se jedenadvacetiletá Violet v roce 1908 poprvé vydává pracovně na plavbu. Šaty zahalují víc, než je potřeba, nemaluje se, aby byla nenápadná. Stevardky v té době totiž obvykle byly ženy středního věku a ona potřebovala mezi ně zapadnout.
Poprvé na palubě
S novým desetiletím začíná v životě Violet šťastná, přesto tragická pětiletka. V jejím průběhu se octne na palubách nejprestižnějších lodí své doby, obdivuje luxusní kajuty a soukromé salónky. Ale také vidí zkázu, zmar a smrt stovek lidí.
Všechno to začíná na palubě Olympicu, sesterské lodi Titanicu a Britannicu, dvou slavnějších plavidel, které v té době ještě čekají na dokončení.
Na Olympicu strávila rok a dokonce tady dostala i nabídku ke sňatku od jednoho z cestujících. V září 1911 se loď míjí s křižníkem HMS Hawke, který přitáhl tlak obrovské síly lodních skrutek Olympicu, a výsledkem je zdemolována zadní část trupu luxusního plavidla. Obě lodi naštěstí v pořádku dorazí do loděnic.
Dítě Titanicu
O několik měsíců Violet nastupuje na palubu Titanicu, nejluxusnější lodě své doby. Původně z Olympicu nechtěla odejít, ale přátelé ji přesvědčili, že to bude zážitek, který se nesmí nechat ujít. Legendární loď 10. dubna 1912 vyrazila ze Southamptonu do New Yorku, kam ale nikdy nedorazila. Jen čtyři dny po vyplutí se jí stala osudnou srážka s ledovcem, a když šla ke dnu, z 2224 pasažérů a členů posádky nepřežilo víc než 1500 lidí. Violet byla posazena na záchranný člun číslo 16 i s miminkem, které ji do rukou vtiskl jeden z lodních důstojníků. Celou mrazivou noc ho tiskla k sobě a hřála vlastním tělem. Později trochu rozčarovaně vzpomínala na to, že když je na druhý den zachránila loď Carpathia, pravděpodobně matka dítěte k ní přiskočila, vytrhla jí ho z náruče a bez slova zmizela v chumlu dalších lidí. Víc se nikdy nedozvěděla.
Třetí katastrofa
Pak přišel již zmíněný Britannic. Ten se v průběhu první světové války změnil na plovoucí nemocnici, než 21. listopadu 1916 narazil v Egejském moři pravděpodobně na minu a za necelých 55 minut šel ke dnu. Neštěstí si vyžádalo životy 30 lidí z celkových 1066 na palubě.
I potřetí to pro Violu, která teď pracovala jako sestra Červeného kříže, také dopadlo dobře. Tedy, téměř. Z této události si odnesla fyzické následky. Potápějící se Britannic stáhl do vody několik záchranných člunů a jejich posádky musely vyskakovat do vody, aby se zachránily. Když Violet skočila taky, dostala patrně lodním kýlem silný úder do hlavy. Za přežití prý děkovala svým hustým vlasům, a když po letech navštívila doktora kvůli nesnesitelným bolestem hlavy, zjistil, že kdysi utrpěla zlomeninu lebky.
Na pevné zemi
Krátký sňatek s o deset let starším Johnem Jamesem Lewisem, podle všeho nespolehlivým mužem s nelichotivou historií, představuje v jejím životě moment, kdy byla nejblíže k založení vlastní rodiny. Podle některých zdrojů to šestatřicetileté Violet s Johnem nefungovalo, podle jiných zase celý život v srdci nosila jistého Neda, se kterým se kdysi dávno sblížila v Austrálii.
I přes to všechno, co zažila na moři, nezanevřela na práci na lodi a pracovala jako stevardka až do padesátých let minulého století. Poté se zaměstnala v realitní kanceláři, koupila si dům v Suffolku a na přilepšení k důchodu si obstarala hejno slepic.
Žena, která byla po dlouhé dekády obklopena širými dálavami, tím nejlepším ze světa techniky a luxusu, nakonec vedla klidný a osamělý život v ústraní. A na pevné zemi...
