Zdroj: shutterstock
Mozek patří k našim nejdůležitějším orgánům. Řídí a kontroluje chod všech procesů, které se v lidském těle odehrávají. Dohlíží na činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť nebo vnímání emocí. Proto bychom se ho měli snažit udržovat v co nejlepší kondici. Jak se ale ukazuje, právě dnešní uspěchaná doba spojená se sedavým zaměstnáním, stresem i nezdravou životosprávou může být příčinou vzniku mnoha neurologických a duševních nemocí. Jednou z nich je také mozková mrtvice, na jejíž nebezpečí poukazuje i datum v kalendáři – 29. říjen je totiž již tradičně spojen se Světovým dnem mrtvice, který má lidem připomenout závažnost této nemoci.
Mozková mrtvice je jedním z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění, které vznikne při ucpání mozkové cévy, případně při jejím prasknutí. Každoročně u nás postihne tisíce lidi, a to i ve velmi mladém a produktivním věku. V České republice se tak řadí k druhé nejčastější příčině úmrtí. Přestože počet případů tohoto onemocnění rok od roku klesá, jen v roce 2020 si u nás vyžádalo bezmála osm tisíc lidských životů.
Může za to špatná životospráva nebo genetika?
Kromě genetických predispozic souvisí mozková příhoda také s naším životním stylem. Nezdravá strava, nedostatek pohybu i stres může významně přispět ke vzniku této i dalších neurologických nemocí. Jednou z nich je i demence. Ačkoliv se většina lidí domnívá, že postihuje pouze starší generace, nejranější případy tohoto onemocnění se objevují už ve čtyřicátém roce života. Současné odhady navíc uvádějí, že do roku 2030 postihne právě tato porucha intelektu, paměti a osobnosti více než 65 milionů lidí na celém světě.
„Existují různé druhy demence. Vedle takzvané primární demence, kam spadá například Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba, se vyskytují také vaskulární demence způsobené ischemickými změnami mozkové tkáně, při kterých se určitá část mozku nedokrvuje tak, jak by měla. K degenerativním změnám v mozkové tkáni mohou přispět ale i traumata hlavy nebo intoxikace alkoholem, drogami i jinými chemickými látkami,“ upřesňuje Ing. et. Ing. Barbora Procházková PhD. vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom. Ta se spolu s týmem mikrobiologů, lékařů, profesionálních trenérů a nutričních terapeutů zasadila o vznik genetického testu Chromozoom Health.
Ve zdravém těle zdravý duch
Některé důvody, které mohou za vznik mozkových onemocnění, bohužel nedokážeme ovlivnit. V rámci prevence se však vždy můžeme pokusit udělat maximum možného. „Abyste snížili pravděpodobnost těchto onemocnění, doporučujeme omezit alkohol nebo přestat s kouřením. Díky našemu genetickému testu Health také můžeme včas zachytit predispozice k citlivosti na alkohol, k vyššímu krevnímu tlaku nebo zvýšené hladině cholesterolu, které riziko mozkové mrtvice posilují,“ vysvětluje genetička.
Důležité je také zaměřit se na nadbytečný tuk v těle, který má špatný vliv na srážení krve a úzce souvisí s celým cévním systémem. „Bez zdravého životního stylu to prostě nejde. Právě proto se vás po rozboru DNA ujmou profesionální trenéři a nutriční terapeuti, kteří vám na základě vaší genetické analýzy doporučí postupné kroky k úpravě životního stylu, díky nimž můžete předejít budoucím zdravotním potížím,“ dodává.
A na jaké potraviny se zaměřit? Správnou funkci orgánů, a to nejen mozku, mohou podpořit například ryby. Ty jsou zdrojem zdraví prospěšných tuků a zároveň skvělým pomocníkem proti špatnému cholesterolu. Do jídelníčku zařaďte také celozrnné ovesné vločky a luštěniny, které obsahují dostatek vlákniny. Pokud si navíc každý den dopřejete malou hrst oříšků a zeleninu i ovoce, získáte tím spoustu dalších významných látek, ať už v podobě hořčíku, či draslíku.
Naopak vyhnout byste se měli přemíře slazených nápojů včetně těch energetických, rafinovaným sacharidům, jako je škrob nebo jednoduché cukry, či hotovým jídlům, které v sobě skrývají vysoké množství kalorií a jen velmi málo nutričně zajímavých složek.
Nepodceňujte ani osobní kontakt nebo studium cizích jazyků
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohou zdraví mozku podpořit i kvalitní sociální kontakty, volnočasové aktivity nebo osvojování nových schopností, ať už prostřednictvím studia cizích jazyků, hraním na hudební nástroj, nebo různými pohybovými aktivitami. „Sociální izolace a osamocenost v pozdějším dospělém věku jsou spojeny s vyšším rizikem narušení kognitivních schopností a vznikem demence,“ doplňuje WHO.
Odborníci ale zároveň dodávají, že nejsou kontakty jako kontakty. Používání telefonu s cílem krácení času na sociálních sítích může mít na naši paměť negativní dopad. Kvůli tomu, že jsme neustále připojeni k internetu a cokoliv si můžeme jednoduše vyhledat, ztrácíme schopnost si některé poznatky uchovávat v dlouhodobější paměti. Zatímco si tedy starší generace pamatují časy odjezdu autobusů, telefonní kontakty na své blízké nebo data narozenin v rodině, mladší lidé už tyto informace v hlavě nedrží. Proč? Vše mají uloženo v telefonu. Právě kvůli chytrým technologiím však může náš mozek velmi lehce zlenivět.
