Barbara Lorenzová
12. 10. 2018 17:23
Zdroj: pixabay
V každém vztahu vždy něco po čase začne skřípat a nemusí to být nutně problém vás dvou. Jeden z takových nenápadných a tiše se vkrádajících problémů může být váš vztah s jeho rodiči. Po tom, co jste s nimi byla seznámena, vám přišli bezvadní, ale po čase to přestávalo fungovat.
Člověk si své rodiče, alespoň na vědomé úrovni, nevybírá, a ty partnerovi už vůbec ne. Přitom je důležité, abyste s nimi měla dobré vztahy, přeci jen pokud s partnerem hodláte založit rodinu, vždycky se hodí pomoc i z druhé strany. Co když ale začnete pociťovat, že oni už se k vám nechovají zdaleka tak, jako na začátku? Logicky se s tím svěříte partnerovi, ale on místo toho, aby vás chtěl pochopit, utrousí, že si to jen špatně vykládáte.
Najednou se cítíte bezradná, protože partner vaše pochybnosti zlehčuje a když přijdete s konkrétní situací, vždycky se rodičů zastane. I když začne být situace neúnosná, zachovejte si chladnou hlavu a vyhněte se hysterickým scénám, kdy budete chtít svého muže přesvědčit o své pravdě. Pokud vás má váš partner rád a váží si vás, minimálně se zeptá i na názor svých rodičů. Pokud se vaše výpovědi v konkrétním případě budou lišit, vyjde najevo, že jedna stran lže. Ale která?
Uvědomte si, že to pro vašeho muže musí být těžká situace, stát mezi dvěma mlýnskými koly. Pokud se ale i nadále rodičů zastává, měla byste mu říct, že nejde ani tak o váš vztah k jeho rodičům, ale že tato situace vypovídá o důvěře nebo spíš nedůvěře mezi vámi dvěma. Jestli se ani po této rozmluvě nic nezmění, asi nemá cenu, abyste s takovým mužem zůstávala. To, že je „mamánek“ jste prokoukla možná dříve, než by bylo pozdě.
Pokud vám váš partner za to opravdu stojí, snažte se, aby sám přišel na to, jací jeho rodiče jsou, respektive jak se chovají k vám. Mějte v tomto procesu trpělivost. Uvidíte, že někdy zafungují náhody ve váš prospěch a vašemu partnerovi to otevře oči. Pokud máte spolu dítě, na to bude také háklivější. Pokud se tedy jakýkoliv problém ze strany jeho rodičů bude dotýkat vašeho potomka, jistě zakročí ihned. Co by to také bylo za chlapa, kdyby nehájil svoji rodinu. Jedinci, kteří se ale ještě nevymanili z vlivu svých rodičů ani po třicítce, stále jim dávají za pravdu a nedokážou před nimi říct, že vy jste pro ně priorita, nestojí za to, abyste s takovými zůstávaly. Ale nezlobte se na ně, jsou to přeci ještě děti.
