Při pohledu do regálů s ovocem v našich obchodních řetězcích dnes můžeme narazit na různé exotické ovoce z celého světa. Vyznáme se v rozdílech mezi mangem z Jižní Ameriky a Asie nebo odlišnosti chuti ananasu ze Srí Lanky nebo Polynésie.
Když však vyslovíme slovo oskeruše, jen málokdo z nás ví, o co se jedná. A přitom ještě v 19. století to bylo běžné ovoce rostoucí i v našich zeměpisných šířkách. Mohutné stromy Jeřábu oskeruše, lat. Sorbus domestica, byly ještě před 100 lety běžnou součástí naší přírody. Dnes na ně u nás lze jen vzácně narazit v okolí moravských Chřibů, Bílých Karpat a Strážnice.
Plody jeřábu dozrávají koncem léta, jde o malvice ve tvaru hrušky nebo koule, zelené, zlatavě žluté nebo nahnědlé barvy. Čerstvé plody se vyznačují lehce nahořklou až trpkou chutí. Musí se nechat dozrát na slunci , tzv. zahnědnout neboli zhniličkovat a teprve potom se otevře vějíř nových většině z nás neznámých specificky sladkokyselých chutí z domácí produkce.
Plody oskeruše obsahují ovocné cukry, vitamíny A, B2,B6, C, a významné procento minerálních látek jako vápník, horčík, železo, fosfor a draslík. Využivají se k výrobě kompotů, marmelád, případně jako aromatické dochucovadlo.
Výrobky z oskeruší mají pozitivní vliv na na naše zdraví a naši předci je běžně užívali při zažívacích a střevních problémech, revmatismu či nachlazení nebo prevenci civilizačních chorob. Pokud je pravda, že našemu zdraví prospívají produkty vypěstované u nás doma mnohem více než exotika z Asie či Ameriky, tak oskeruše jsou přímým důkazem.
Z oskeruší se vyrábí jedna z nejoceňovanějších, ale i nejdražších pálenek. Tato má příjemně natrpklou chuť a i laik pozná na chuti odlišnost od tradiční slivovice či meruňkovice. Alkohol je však poměrně drahý vzhledem k vzácnosti ovoce a především pracnosti zpracování, kdy do kvasu lze dát jen správně uzrálý a zahnědlý plod. Cena za litr se běžně pohybuje mezi 1000-2000 korunami. Za C.K. Rakouska byla oskerušovice, coby vzácná medicína ke koupi v každé lékárně.