Olga Ross
30. 05. 2019 10:30
Zdroj: Pexels
Infarkt patří k jedné z nejčastějších příčin, proč lidé v České republice umírají. I když díky lékařské péči mají Češi velkou šanci na přežití srdečního infarktu v porovnání se světem, stále na něj umírají mnohem častěji než například Francouzi. Podle odborníků důvodem, proč lidé v Evropě tak často umírají na srdeční infarkt, může být strach z vyhledání odborné péče.
Fotogalerie
Kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Podle statistik Eurostatu v roce 2014 z necelých 52 tisíc úmrtí byla celá polovina z nich zapříčiněna infarktem. I když velkému množství smrtí je možné předejít díky včasnému zásahu lékařů, odborníci ve Velké Británii vyjadřují silné obavy, že lidé se jednoduše bojí včas vyhledat lékařskou pomoc.
Odborníci podle britského serveru Independent v novém průzkumu tvrdí, že pacienti čekají v průměru tři hodiny, než vyhledají pomoc lékařů. U některých lidí se tento čas vyšplhá i na neuvěřitelných 24 hodin. Výsledky své studie vědci zveřejnili v časopisu European Journal of Cardiovascular Nursing.
Strach i neznalost
Podle výzkumníků je jedním z hlavních důvodů strach a úzkost z nenadálých zdravotních problémů. Mnozí také údajně nepoznají symptomy infarktu, takže ani nevědí, že jejich zdravotní stav vyžaduje zásah lékařů.
Jedním z dalších důvodů, proč lidé s infarktem nevyhledávají lékařskou pomoc, je jejich snížená schopnost jednat. Tato situace se týká hlavně pacientů, kteří svůj zdravotní stav neřešili více než 12 hodin. Lidé vědcům v průzkumu často říkali, že přišli o veškeré síly a nebyli schopni jakkoli jednat nebo si zavolat pomoc, když už si uvědomili, že ji skutečně potřebovali.
Podle odborníků hlavní příčinou nevyhledání odborné pomoci u pacientů s infarktem ale stále zůstává jejich strach a úzkost. Druhým nejčastějším důvodem je neznalost symptomů infarktu, které zahrnují bolest na hrudi i v dalších částech těla jako levá ruka nebo spodní čelist. Mezi další symptomy patří pocit nedostatku vzduchu, pocit na zvracení, nepravidelný srdeční tep nebo i pocení.
Obavy nemocných jsou zcela pochopitelné, neměly by ale mít přednost před zdravím. Dalším faktorem, který může bránit v zavolání pomoci, je pocit, že lidé nechtějí „zbytečně obtěžovat“ lékaře nebo se bojí, že by v nemocnici působili hloupě, kdyby se jejich obavy nepotvrdily. Avšak ve chvíli, kdy je řeč o lidském zdraví, je nutno odhodit veškerý stud a pomoc vyhledat, jelikož infarkt může nemocného stát život.
