Pryč je doba, kdy se sociální sítě oslavovaly jako průkopnické formy komunikace 21. století nebo nový marketingový kanál. Tento fenomén se dnes stal každodenní realitou většiny z nás. A to s sebou bohužel přináší i četná negativa!
Nejenom mileniálům či postmileniálům, i starším ročníkům berou sociální sítě až několik hodin denně. Jsme na sítích doslova závislí, měníme kvůli nim své zvyklosti i myšlení. V současnosti jsou dostupné studie, které upozorňují na negativní vliv sociálních sítí na psychické zdraví. Sociální sítě se spojují s úzkostmi a depresemi, údajně mohou vést až k poruchám osobnosti.
Fotogalerie
Komunikace na sítích je vždy chladná
„Nadměrné užívání chytrých telefonů a sociálních sítí vede k poruchám osobnosti, zejména narcismu,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas mediální analytik Tomáš Trampota. Vychází přitom z nejnovějších studií amerických psychologů komunikace.
Komunikace na sociálních sítích je příliš egocentrická. Chybí osobní kontakt, pohled do očí, neverbální projevy. Je typická sníženou empatií, i kvůli nedostatečnému kontaktu lidí, kteří spolu komunikují. Hybatelem aktivit na Facebooku, Instagramu a dalších vizuálně orientovaných sociálních sítích je především snaha být neustále oceňován svým okolím. V praxi se mění ve sbírání lajků, srdíček, sdílení a komentářů. Právě tato snaha spolu s absencí empatie a pochopení pro druhé je charakteristická pro narcistickou poruchu osobnosti. Sociální sítě podporují narcistické sklony, dokládají to i odborníci.
Prostor pro narcisty a histriony jako stvořený
Narcista je arogantní egoista, který je však slovy psychologa PhDr. Tomáše Nováka závislý na sociálním poli. Takové pole nachází ve virtuálních sítích, kde může vykreslit obraz sebe sama v tom nejlepším světle, aby si náležitě užíval obdiv a pozornost jiných.
Nejen narcista, o pozornost všemi prostředky usiluje i histrion, člověk s histrionskou poruchou osobnosti. Také histrion se vyžívá v možnosti sebeprezentace na sociálních sítích. Histrion však usiluje o jakoukoliv pozornost. Pokud nevzbudí obdiv, vystačí si i s výsměchem. Potřebuje být vidět za každou cenu. „Negativní pozornost, výsměch či jakoukoliv kritiku narcis nesnese,“ vysvětluje psycholog.
Prostředí sociálních sítí člověku s narcistickou poruchou na jedné straně dává prostor prosadit se. Na druhé straně je pro něho také zdrojem stresu. Výsměchu a kritice se totiž na sociálních sítích nedá vyhnout.
JISTÉ JE, ŽE NA SÍTÍCH SE NEVYHNEME ANI NARCISTŮM ČI HISTRONŮM. DOKLÁDÁ TO I NAŠE FOTOGALERIE:
Fotogalerie
Zdroje:
https://benthamopen.com/FULLTEXT/TOPSYJ-11-163
https://www.vitalia.cz/clanky/narcis-miluje-k-zblazneni-jen-sebe/