Radka Křivánková
23. 01. 2020 10:00
Zdroj: Pixabay.com
„Prosím, uřízněte mi tu ruku. Není moje, nechci ji.“ Jakkoli to zní bizarně, i s takovými případy se lékaři setkávají, sice vzácně, ale setkávají. Někteří lidé opravdu pociťují chorobnou touhu po amputaci končetiny, ať již horní či dolní.
Na touhu po amputaci, tedy odříznutí odkazuje již samotný název apotemnofilie, který pochází z latinských slov s významem „od“ (apo), „řezat“ (temnein) a „touha“ (philia).
Fotogalerie
Nejde o pošetilost
Jakkoli je pro běžného člověka touha po amputaci některé z končetin nepochopitelná, postižení lidé ji prožívají nanejvýš intenzivně, a to zpravidla již od dětství.
Nejde o pošetilost, ale o psychickou poruchu s vážnými následky. Postižení musí čelit nejenom své touze po amputaci, ale také nepochopení svého okolí, samozřejmě i nesouhlasu a nezřídka i urážkám či výhrůžkám. Protože nemají legální možnost své snahy naplnit, v praxi se pak různými způsoby pokoušejí o sebezmrzačení. Jinak jsou to přitom zcela zdraví a racionálně uvažující jedinci. Své tělo vnímají jako nadbytečně velké. Ruka či noha se stává jejich zátěží. Je až příliš výrazná.
Postižení většinou dokážou přesně určit linii, od které končetinu nepovažují za svou součást a přejí se jí zbavit. Bez končetiny pak pociťují obrovskou úlevu a pocity štěstí. Psychiatr Radkin Honzák ve své Psychosomatické prvouce popisuje, že se pacienti po zákroku cítí paradoxně konečně celiství a správní.
Psychiatři si s poruchou marně lámou hlavy
Psychiatrie apotemnofilii řadí mezi poruchy identity a integrity tělového schématu, příčiny jsou však záhadou i pro zkušené psychiatry. Přestože jde o vzácnou nemoc, postižených má být více, než se předpokládá. A dokonce jich má v poslední době přibývat.
V souvislosti s nárůstem výskytu poruchy se uvažuje o tom, že by apotemnofilie mohla být projevem určité psychické nepohody. Stejně jako v případě konverzních či disociálních poruch by pak potíže psychické konvertovaly do problémů na tělesné úrovni tak, jak to známe u tzv. hysterické neurózy, například disociální obrny či epileptiformních hysterických záchvatů. Zatímco tyto projevy jsou na ústupu, vypadá to, že je nahrazují poruchy jako apotemnofilie.
ZAJÍMAJÍ VÁS BIZARNÍ PORUCHY PSYCHIKY? TY NEJBIZARNĚJŠÍ NAJDEME MEZI KONVERZNÍMI A DISOCIAČNÍMI PORUCHAMI. VÍCE VÁM ODHALÍ FOTOGALERIE:
