Radka Křivánková
20. 02. 2020 10:00
Zdroj: Pixabay.com
Lidská mysl funguje předvídatelně, toho také využívají nejrůznější předpovědi. Lidé obecně velmi snadno věří jasnovidcům, šarlatánům a všem typům manipulátorů. Jedná se o fenomén, který stojí na pevných základech fungování lidského mozku.
Chcete-li pochopit úspěch všech těch předpovědí, proroctví, horoskopů, ale i rádoby odborných analýz osobnosti nebo universálních rad všemožných koučů, léčitelů a senzibilů, stačí se seznámit s osobnostním posudkem Bertrama R. Forera. Pochází již z roku 1948 a stále je platný.
Fotogalerie
Člověk není černá skříňka
„Máte některé slabosti, ale také silné stránky. Své přednosti a schopnosti často nevyužíváte ve svůj prospěch. Jste k sobě příliš kritičtí. Toužíte po lásce a obdivu druhých, ale brání vám v tom vlastní pochybnosti. Občas pochybujete o správnosti svého konání a svých rozhodnutích...“ Tyto a další osobnostní rysy obsahuje Forerův posudek. Má podpořit sebepoznání, ale ve skutečnosti je to jinak.
Forer sestavil jeden universální posudek, navíc z frází, které se běžně využívají v horoskopech. Ve svém experimentu předložil studentům osobnostní test a slíbil osobní posudek na míru. Dal jim pak již předem připravený universální posudek, všem naprosto shodný. Všichni studenti ho však ve vztahu ke své osobě považovali za velmi výstižný.
Na stupnici od jedné do pěti, kdy pětka je nejpřesnější, získal posudek Forera od všech studentů hodnocení pět. Výjimkou byl jeden student, který ho hodnotil známkou 4. Experimentu se poprvé účastnilo 39 studentů, ale následovaly další pokusy se stejným výsledkem.
Na sebeklamu lze stavět mnohé
Tzv. Forerův efekt přibližuje, jak lidé ochotně akceptují obecný popis své osoby a ještě ho považují za velmi přesný. Stačí ho postavit tak, aby zachytil tu dobrou i špatnou stranu jedné mince, tedy v tomto případě osobnosti. Nesmí přitom být příliš vágní. Čím zajímavěji popis zní, tím snáze se s ním člověk ztotožní.
Zatímco sám Forer tento jev považoval za ukázku lidské důvěřivosti, další psychologové v efektu vidí vliv naděje a zbožného přání. Efekt lze považovat za kognitivní zkreslení lidského mozku (kognitivní bias), jednoduše sebeklam, který nahrává do karet nejenom kartářům, ale i dalším věštcům, grafologům, astrologům, léčitelům nebo iluzionistům. Právě podle iluzionisty, majitele cirkusu P. T. Barnuma se jev někdy nazývá také Barnumův efekt nebo barnumský efekt.
Řadí se do skupiny technik tzv. chladného čtení.
