Denisa Zajíčková
05. 02. 2020 15:21
Zdroj: Pixabay.com
Nedílnou součástí dnešní doby jsou sociální sítě. Jejich prostřednictvím se utváří většina marketingového obsahu – a reklamu si prostřednictvím nich dělají i samotní lidé. Jak to ale působí na ostatní? Třeba syndromem FoMo.
Nechvalné prvenství Instagramu
Britská Královská společnost veřejného zdravotnictví (RSPH) zorganizovala výzkum, který reagoval na masový vzestup sociálních sítí v posledních letech. Ačkoliv žádná ze sociálních sítích nedopadla slavně, Instagram byl vyhodnocen jako vůbec nejhorší.
Během výzkumu byli zkoumána věková skupina mezi 14 až 24 let. Respondenti byli dotázáni, zda při používání sociálních sítí pociťují úzkost, depresi, či zda v nich vzbuzuje jakékoliv další negativní emoce. Dokonce bylo zkoumáno, zda se užívání sociálních sítích projevuje na kvalitě spánku uživatelů a je důsledkem vzniku poruch spánku. V tomto výzkumu bylo dokázáno, že Instagram způsobuje syndrom FoMo – feeling of missing out.
Co je FoMo?
Jde o nový psychologický termín. Vznikl jako reakce na trend sociálních sítích a depresí, které z nich vznikají. Přeložit se dá jako „strach ze zmeškání“. Pravidelné používání sociálních sítí, ať už Instagramu, Facebooku, Twitteru či dalších, vzbuzuje v uživateli pocit, že všichni okolo se mají lépe – už mají dostudováno, už měli svatbu, už mají děti, už postavili dům, už mají druhé dítě, jezdí na nádherné dovolené, chodí na úžasné večeře. Poznáváte se?
Existuje přímá úměra mezi intenzitou tohoto pocitu a počtem přihlašování na sociální sítě. V dlouhodobém horizontu tak mohou u uživatele vzbuzovat pocit méněcennosti, vlastní nedocenění sebe sama či dokonce vážné deprese.
Důležitým vodítkem u rozpoznání ohrožení syndromem FoMo je míra „vlastní pohody“. V současné době tak již existují lidé, kteří docházejí k psychologům či psychiatrům s problémy, které vznikly vlivem sociálních sítí a dokonalých životů, jež jsou na nich prezentovány.
Nelátková závislost
Syndrom FoMo je behaviorální závislostí na určité aktivitě. Ta není spojena s žádnou konkrétní látkou, kterou by závislý užíval. Jinými slovy se takovým závislostem říká nelátkové. U sociálních sítí se projevuje potřebou vědět, co dělají jiní, co kdo přidal nového, kam se jeho život posunul.
Jak se FoMo projevuje? Nervozitou, úzkostí, špatnou náladou, pocitem vyčerpanosti, neschopností nastavit si limity virtuální komunikace, doháněním života lidí, snadnou ovlivnitelností ke koupi toho, co mají ostatní – orná půda pro influence marketing.
Influence marketing na Instagramu a FoMO
Škodlivost FoMo tkví především ve způsobu obsahu – ten je na Instagramu primárně vizuální. Je totiž dokázané, že vidíme-li něco na obrázku, závidíme „rychleji“ a je zde daleko větší působení na uživatele. Snadno tak začneme chtít to, co mají jiní, vidíme-li to na obrázku, než píše-li o tom člověk status. A nejde jen o závist. Máme pocit, že budeme-li mít to stejné, co ten, který je tak šťastný, budeme šťastní taky. Zběsile tak kupujeme nové telefony, počítače určité značky, oblečení, spotřebiče do domácnosti, auta.
Společnosti, které často v rámci kampaní poskytují unikátní slevové kódy pro influencery, jsou pak schopny přímo zjistit, kdo ovlivňuje nejvíc. Tomu člověku pak dávají větší budget, aby ovlivňoval dražšími věcmi či větší mírou věcí. Rozdávají se letenky, pobyty v drahých resortech, společnosti půjčují auta. „Obyčejného“ člověka to pak nutí mít věci také, ale s jedním rozdílem – on si na ně musí vydělat, což ho v konečném důsledku stresuje, nedaří-li se mu to tak, jak by si představoval.
Pro inspiraci, dobře o tom vypráví film Derricka Borte z roku 2009 Jonesovi: Americký sen s Demi Moore a Davidem Duchovnym v hlavních rolích. Možná to tenkrát bylo sci-fi, ale za jedenáct let jsme do takové situace došli. Je to naprosto typický výklad syndromu FoMo, který jednu z hlavních postav dožene až k sebevraždě.
Jak z toho ven?
Uvědomme si důležité – Instagram je především osobním marketingem. Lidé se prostřednictvím svých osobních příspěvků velmi rychle naučili lhát a dělat se lepšími. Za každou fotkou je příběh, který se na sociálních sítích neukazuje. Každý má starosti, o kterých nemluví. A to, že dotyčný se má skutečně jinak než my, ještě neznamená, že se má lépe.
Pamatujme na to pokaždé, když zatoužíme po něčem, co mají ostatní, a trpíme tím, že to sami nemáme. Jedině kritické myšlení je nezbytným nástrojem pro udržování duševní pohody. Skvěle funguje jako filtr získaných okolních informací. V dnešním digitálním světě jich je přemíra. Pamatujte však na to, že už Theodore Roosevelt říkal, že porovnávání je zaručeným zlodějem radosti. Inspirujte se, ale nenechte se tolik ovlivnit. V každém životě je něco, co je unikátní! Nedlužíte nikomu žádnou sociální roli.
Zdroje:
Royal Society for Public Health (RSPH),rsph.org.uk
Prevcentrum.cz, Informace o drogách, nelátkové závislosti
Spektrumzdravi.cz, Syndrom FOMO
Info.cz, Nejhorší pro psychické zdraví je Instagram, říká nová studie…
