Radka Křivánková
13. 12. 2019 10:00
Zdroj: Pixabay
Lékaři tuto poruchu osobnosti označují jako hraniční poruchu osobnosti nebo také emočně nestabilní poruchu osobnosti - hraniční typ. Pojem poukazuje na emoční nestabilitu i vyhraněné rozlišování dobra a zla, i to je však nestálé.
Člověk s touto poruchou prožívá situace extrémně, ať již extrémně šťastně, nebo extrémně nešťastně. Oba póly jsou přípustné, nic mezi nimi pro hraniční osobnost neexistuje.
Fotogalerie
Osobnost extrémisty
Hraniční porucha osobnosti popisuje člověka, který silně citově prožívá nejrůznější situace. Pochopitelně mívá potíže zejména ve vztazích. Je citově velmi zranitelný, bohužel zažívá zranění i tehdy, když k tomu není reálný důvod. Tolik se bojí krize ve vztahu a tolik se jí snaží vyhnout, až ji sám způsobuje. Tato osobnost vykazuje významné sklony k sebetrýznění a sebepoškozování, výjimkou nejsou ani sebevražedné myšlenky, některé končící bohužel i realizovanou sebevraždou. Kořeny této poruchy psychologové hledají v dětství.
Jak vzniká porucha?
Hraniční porucha prakticky vykresluje základní teorii moderní psychoanalýzy, se kterou přišel slavný Sigmund Freud. Jeho následovníci jako Margaret Mahlerová a Otto Kernberg pak popsali tzv. problémy zlatého věku. Je to doba, kdy batole touží po samostatnosti, ale vzhledem ke svým omezením si také uvědomuje svoji závislost na matce.
Zatímco těsně po narození vnímá dítě matku jako jednoznačně kladný objekt, postupně objevuje i její nepříjemné stránky. Zatímco dříve dokázalo rozlišit osoby jen na dobré a zlé, v období kolem jednoho roku začíná chápat, že i dobrá osoba může mít své špatné stránky. Pokud však dítě toto nepochopí, hovoříme o tzv. rozštěpu, který utváří nestabilní osobnost.
Neschopnost vidět svět jinak než černobíle mívá původ i v nepochopení poslání matky nebo dokonce týrání dítěte. Člověk pak ani v dospělosti nedokáže osoby vnímat jinak, než jako dobré nebo zlé, jako hrdiny nebo padouchy, nic mezi tím. Na vzniku poruchy se dle wikipedie podílí i vrozená citová zranitelnost.
Člověk, který neví, co chce
V období klidu se osobnost s hraniční poruchou projevuje jako dospělá. Pod tlakem a v důsledku stresu se však člověk vrací zpět na úroveň dítěte, pro které je svět jen černobílý.
Hraniční porucha osobnosti je typická nestálostí. Člověk nemá jasné představy o sobě samém, a tak se snadno mění. Nestálé cíle se zrcadlí v neustálém hledání, bohužel bez nalezení. Člověk je tak celý život nespokojený a má pocit, že mu něco chybí.
