Princ William měl krátce po patnáctých narozeninách, když zemřela princezna Diana. Emoce z prožitého traumatu se mu po víc jak dvaceti letech vynořují v nečekaných souvislostech.
Otec tří děti působí na veřejnosti sebejistě a hravě, pokud se to tedy netýká oficiálních událostí, ale může trávit čas se svými třemi dětmi - Georgem, Charlottou a Louisem. Jenže pod tímto obrazem uvolněného muže jsou staré rány, o kterých si myslel, že jsou již dávno zahojeny. A otevřely se právě kvůli tomu, že se stal otcem.
Trauma nikdy nespí
„Když jsem se stal otcem, byl to okamžik, který mi nejvíc změnil život," vzpomíná vévoda z Cambridge v novém dokumentu BBC s názvem Football, Prince William And Our Mental Health (Fotbal, princ William a naše duševní zdraví).
Jeho matka Diana, princezna z Walesu, zemřela při autonehodě v Paříži v roce 1997. Bylo mu čerstvých patnáct let a tragédie, s ohledem na to, že se stala v britské královské rodině, nebyla soukromou věcí. Věděl o ní celý svět, možná i dřív, než ti nejbližší.
Podle prince Williama se traumatický prožitek, v jeho případě smrt matky, a emoce, které tehdy pociťoval, obloukem vrací v jiné fázi života. „A není tu nikdo, kdo by mi nějakým způsobem pomohl. Občas to považuji za nepřekonatelné,“ vysvětluje.
Návrat špatných emocí
Vévoda z Cambridge považuje rodičovství za jeden z nejúžasnějších okamžiků svého života, ale kvůli návratu starých vzpomínek a emocí ho řadí také mezi ty nejděsivější.
Pocity z traumatické události prožité v mladším věku se mohou objevit, když se člověk stane rodičem. U něj se tyto emoce vynořily náhle a prakticky odnikud, přestože si myslel, že se s nimi dávno vypořádal. I proto se tolik veřejně věnuje otázkám duševního zdraví.
„Nemůžete se stydět za své duševní zdraví. Musíte být schopni podívat se mu do očí a říct: Poradím si s tím, pojďme na to,“ říká princ William a dodává, že člověk by měl mít dostatek sebevědomí na to, aby přiznal, že něco není v pořádku. Svou otevřeností pak jde příkladem všem v podobné situaci.
Zdroj: bbc.com, dailymail.co.uk