Stres, negativní emoční prožitky, nezdravý životní styl, nespavost a psychické potíže. To je jen začátek. Následují tělesné příznaky. Může jít o bolesti hlavy či břicha, zažívací potíže, bušení srdce, krátký dech nebo kožní neduhy. Nejrůznější somatické potíže jsou pro somatoformní poruchy typické, jejich původ má však vždy co dočinění s psychikou.
Známe to od dětí. Ty nezřídka bolí hlava nebo břicho, takže nejsou schopné jít do školy. Příčinou jsou přitom jejich problémy ve škole, které však nedokážou řešit na úrovni psychické, tak je převádějí do roviny somatické. Právě to je podstatou tzv. somatoformních poruch.
Fotogalerie
Jedno vyšetření za druhým
Somatoformní poruchy, tedy nejrůznější tělesné příznaky bez prokázaných fyzických příčin, zaměstnávají nejednoho lékaře. Postižený obchází různé specialisty, absolvuje všemožná lékařská vyšetření, avšak nedochází k žádným objektivním nálezům.
Pacient netrpí prokazatelným tělesným onemocněním, přestože může jeho projevy prožívat velmi intenzivně. Neschopnost lékařů najít objektivní příčinu pacienta neuspokojuje, avšak zpravidla odmítá psychologickou příčinu svých potíží. Ty totiž pociťuje ryze v oblasti těla. Jde přitom o nevědomý proces, pacient nesimuluje, projevy své poruchy nemá pod kontrolou.
Psychiatr Radkin Honzák ve své publikaci Somatizace a funkční poruchy uvádí, že pacientova nepřístupnost psychologickým interpretacím je pro somatoformní poruchy typická. Časté je také histriónské chování.
Somatoformní poruchy zahrnují několik onemocnění. Jde o somatizační poruchu, somatoformní vegetativní dysfunkci, perzistující somatoformní bolestivou poruchu a hypochondrickou poruchu.
Somatizační porucha
Somatizační porucha je diagnostikována až po dvou letech tělesných potíží. Pacient má v té době za sebou řadu vyšetření bez objektivního nálezu a stále vyžaduje vyšetření nová. Stále ho trápí příznaky, jako jsou zažívací potíže, problémy urogenitálního charakteru nebo kardiovaskulárního systému. Psychika zpravidla vykazuje mírné znaky deprese a úzkosti.
Přidá-li se k tělesným příznakům strach z jedné či několika závažných tělesných chorob a úzkostné sebepozorování, hovoříme o hypochondrické poruše. Hypochondr si, na rozdíl od člověka s příznaky somatizační poruchy, zpravidla sám stanovuje určitou diagnózu. Od lékařů pak požaduje její potvrzení.
V obou případech může pomoct jedině odborník z oblasti psychologie nebo psychiatrie. Léčba spočívá především v psychoterapii.
SOMATOFORMNÍ PORUCHY PŘIBLIŽUJE FOTOGALERIE:
Fotogalerie
Literatura: Honzák, Radkin; Chromý, Karel: Somatizace a funkční poruchy. Praha: Grada, 2005.